Chlorofyl – rostlinná krev

Tohle rostlinné barvivo zná asi každý, pokud ho rostliny, přesněji řečeno jejich orgány obsahují, jsou krásně zelené a dokážou přeměňovat energii slunečního svitu na energii, která pohání jejich vlastní organismus. Tomuto procesu se říká fotosyntéza a je v podstatě prvotní branou, kterou se energie dostává do potravního řetězce.

V tomto článku se sice dozvíte, to že chlorofyl není v našem jídelníčku esenciálním fytonutrientem, naše těla ho neobsahují, jeho příjem v rámci konzumace zeleniny, bylin a mořských řas ale dokáže naše zdraví značně podpořit. Pokud to navíc budete dělat chytře, můžete jeho efekt pocítit o to více.

  • Jaké jsou efekty konzumace chlorofylu a zelených potravin na naše zdraví?
  • Jaká rizika jsou spojena s jeho nedostatečnou konzumací?
  • Z jakých potravin můžete chlorofyl čerpat?

Zelená pro vyšší hladinu energie

Lidské tělo fotosyntézu provádět neumí, energii získáváme primárně přeměnou glukózy a mastných kyselin v buňkách a mitochondriích. Je to zvláštní, protože sluneční svit je nejhojnějším zdrojem energie na této planetě. Pro naše fungování je sice nezbytný a velmi nám prospívá, neumíme ho ale využít jako energii přímo pro náš metabolismus.

Počkat, nebo ano?!

Chlorofyl je fotosenzitivní láka ze skupiny metaloporfyrinů – cyklických organických sloučenin, které vážou atom kovu. V případě chlorofylu se jedná o hořčík. Tuto vlastnost mají ale i jiné metaloporfyriny, například hemoglobin (přesněji řečeno hem), pro změnu barvivo naší vlastní krve. Jeho struktura je chlorofylu velmi podobná, hlavním rozdílem je to, že namísto atomu hořčíku v něm najdete atom železa. A podobně jako chlorofyl je i hem citlivý na světlo, stejně tak ale třeba i enzymy z rodiny cytochromu P450, které se významně podílejí třeba na eliminaci některých toxinů v rámci jaterní detoxikace, nebo na tvorbě energie v mitochondriích.

Touto biochemickou odbočkou se snažím dostat k tomu, že pro naše tělo je světelná energie také využitelná a konzumace potravin bohatých na chlorofyl tomu může dále pomoci.

Naše mitochondrie jí dokážou využít ke zvýšení produkce ATP. Fotosyntézu tedy skutečně provádět nedokážeme, tohle je ovšem důvod, proč se po konzumaci zelených potravin můžeme cítit vitálnější a svěžejší, to více pokud je konzumujeme v sezóně – když se můžeme dostatečně vystavovat slunečnímu svitu.


Za zmínku ale stojí i další efekty konzumace chlorofylu, oblastí, do kterých zasahuje je totiž hodně:

  • Zdraví střeva, trávení a mikrobiom – dostatek zelených potravin v jídelníčku prospívá našemu trávení, pomáhá pohybu tráveniny a stolice (a výhodou je, že v normálním množství nepůsobí zelené potraviny projímavě), podporuje rozvoj přátelských bakterií, a naopak pomáhá eliminovat kvasinky a bakteriální infekce. Chlorofyl je ale přímo skvělý na vychytávání toxinů ve střevě, váže je na sebe a pomáhá odvádět z těla ven. Ve výsledku může pomoci i s odstraňováním zápachu z dechu, moči, poševního sekretu, nebo spermatu.
  • Detoxikace – tu jsme naznačili už v rámci odvádění toxinů stolicí a močí ven z těla, pozitivní vliv chlorofylu, ale sahá mnohem dál. Dokáže totiž toxiny vychytávat i z krevního řečiště a současně podporuje přímo jaterní detoxikaci. Pro její průběh je esenciální celá řada mikronutrientů, aminokyselin a dalších látek, povzbudit jí dokáže ale mnoho fytonutrientů, včetně chlorofylu.
  • Krvetvorba – podobnost struktury chlorofylu a hemoglobinu je fascinující. Není tedy náhodou a ani velkým překvapením, že konzumace zelené zeleniny a greensů bohatých současně i na železo podporuje tvorbu červených krvinek.
  • Podpora imunity – stejně tak jako chlorofyl podporuje tvorbu červených krvinek, podporuje i tvorbu těch bílých. Dostatečné množství a správná rovnováha imunitních buněk je klíčová pro zvládání hrozeb přicházejících z vnějšku v podobě patogenů, ale i těch autoimunitního charakteru.
  • Prevence civilizačních onemocnění – chlorofyl působí jako antioxidant a v organismu pomáhá eliminovat nadměrné množství volných radikálů. Tím může přispět ke snižování rizika rakovinného bujení a snižuje tělesnou zánětlivost, která stojí na počátku kardiovaskulárních onemocnění.
  • Podpora hojení ran – chlorofyl aplikovaný na ránu podporuj její hojení a zastavuje krvácení. Využít tak lze celou řadu bylin, nebo prášků ze zelených rostlin.

Zelené potraviny v jídelníčku

Projevy nedostatku chlorofylu ve stravě nelze přímo popsat, rozhodně ale lze nalézt pozitiva jeho zařazování.

Na stravování je v tu chvíli vhodné se dívat z vyšší perspektivy – celkové rovnováhy.

Zelené potraviny jsou přirozeně dostupné zejména ve slunných částech roku, na jaře se primárně používají pro čerpání prvotní energie, jsou symbolem života, rozpuku, nové mízy. V tuto dobu je navíc z pohledu orgánových soustav vhodné se soustředit například na zdraví jater a dalších detoxikačních orgánů, zelené byliny a lístky, které se na jaře objevují jsou proto často vhodné právě pro posílení detoxikace a lze je zařazovat v rámci mnoha ozdravných a čistících kúr.


Jak že to je s tou detoxikací?

Tady si dovolím ještě malé rýpnutí – v posledních letech se na internetu vyrojilo velké množství detoxikačních kúr a diet, které často slibují hotovou revitalizaci organismu jen tím, že budete popíjet všemožné drinky a šťávy. Jako nutná protiváha logicky vznikl i „odboj“ v podobě výkřiků těch, kteří tvrdí, že detoxikaci nelze nahradit nebo podpořit jakoukoli potravinou, protože na ní máme játra a ta stačí.

Realita je jako obvykle někde mezi. Ano, detoxikaci, metabolismus toxinů, ale i hormonů a dalších látek, které už prošly biochemickými procesy a je třeba s nimi nějak naložit, skutečně zabezpečují játra, potažmo ledviny a trávicí trakt. Žijeme ale v době toxické zahlcenosti a velmi snadno se stane, že játra přestanou zvládat, stejně tak trávicí trakt, se stále se zvyšujícím počtem lidí, kteří trpí na problémy v oblasti střev. V takovou chvíli už je vhodné hledat k cestu k podpoře jaterní detoxikace a podpoře přirozené jaterní, ale i trávicí činnosti.

Cílem je tedy dbát na:

  • eliminaci toxické zátěže – tak, jak to jen jde
  • přísun mikronutrientů esenciálních pro adekvátní jaterní činnost – např. magnesium, vitamíny skupiny B apod.
  • přísun fytonutrientů, které zvyšují jaterní činnost, nebo mají vliv na zvyšování antioxidační kapacity – např. silymarin z ostropestřce mariánského, chlorofyl, který tu teď hraje hlavní roli, nebo třeba kvercetin
  • přísun aminokyselin a dalších živin potřebných jako vstupní kameny biochemických reakcí – například cystein, glycin, methionin a další.

Nejde tedy o to během tří dnů, nebo třeba týdne prolít tělo celerovou šťávou (pardon, musela jsem) a myslet si, že tím provedu detoxikaci (byť to samozřejmě může mnoha lidem pomoci dát odpočinout svému trávení), ale systematicky a komplexně podporovat své orgány a orgánové soustavy podle toho, s jakými problémy se potýkám, jakému prostředí jsem vystaven a co je mým cílem.

Více k tomuto tématu si můžete přečíst v mém loňském příspěvku.


Na jaře a v létě, kdy je dostupné větší množství čerstvé, i zelené zeleniny, je pak vhodné jídelníček celkově ladit spíše do čerstvějšího rázu a do jídel postavených více na rostlinné stravě. Využijete to nejlepší a nejcennější, co v danou chvíli příroda nabízí.

Z pohledu rovnováhy ve stravování je ale fajn si uvědomit i to, že chlorofyl, který váže toxiny a působí jako antioxidant. Pokud si tedy rádi dopřáváte pečené nebo grilované maso, které vzhledem k této úpravě obsahuje větší množství heterocyklických aminů (vedlejší produkty úpravy, které ale ve střevě působí negativně a při velkém nadbytku mohou být příčinou rakoviny tlustého střeva), je víc než vhodné přihodit k němu čerstvý salát ze zelených listů a nebo si pravidelně dopřávat zelená smoothie, ječmen a další potraviny bohaté na chlorofyl.

Zajímá vás kontext stravy a tušíte, že jednotlivé potraviny nemohou být viníky problémů? Mrkněte sem.

Biodostupnost chlorofylu můžete navíc podpořit tím, že konzumaci zelených potravin doplníte o tukovou složku – do salátu proto přidávejte semínka a ořechy, nebo kvalitní tuky a oleje, to samé můžete udělat v případě smoothies.

Kde najdete chlorofylu nejvíc?

Je to snadné, hledejte všechno, co je zelené:

  • Špenát, saláty, rukola, polníček, řeřicha, micro-greens
  • Pórek, jarní cibulka
  • Brokolice, kapusta
  • Hrášek a fazolky

Tyto potraviny můžete snadno propašovat do běžných jídel a snadno tak zvyšovat jejich hodnotu a zlepšovat celkovou bilanci, můžete z nich také připravovat čerstvé šťávy.

Pokud chcete být ještě sofistikovanější a chcete zařadit celistvé potraviny, které budou mít terapeutický efekt a budou fungovat jako doplňky stravy, volte tyto:

  • Zelený čaj matcha
  • Zelený ječmen a pšenice
  • Vojtěška
  • Pampeliška, kopřiva a další divoké byliny
  • Mořské řasy a sinice – spirulina, chlorella, wakame, nori

Všechny tyto rostliny jsou dostupné ve formě prášků, které můžete jednoduše přidat do nápojů, smoothies a smoothie bowls, nebo kaší. Skvěle se hodí i do raw kuchyně, kde se jejich hodnota nijak nesníží vlivem nadměrného zahřívání.

Ideálně s nimi můžete začínat den, kdy vám pomohou s navýšením energie a očistou organismu.

Spoustu receptů s použitím zelených sezónních potravin a greensů najdete ve Vyrovnané kuchařce.

Má to i svou odvrácenou tvář?

Greensy dokážou v určitém množství a kontextu stravování poměrně radikálně vyvazovat toxiny z organismu, jejich výrazný přísun by si tedy měly rozmyslet zejména těhotné a kojící ženy a tuto kúru nasadit a dokončit buď před otěhotněním, nebo až po ukončení kojení.

To stejné platí pro osoby, které se současně nezačnou soustředit na výraznou podporu a ozdravení svého trávení, které by nemuselo být schopno uvolněné toxiny efektivně odvádět z těla ven a hrozila by jejich opětovná resorpce a navazující zdravotní komplikace.


Pravidelné zařazovaní přirozeně se vyskytujících a sezónních zelených potravin je ale vhodné pro všechny a zcela jistě patří do vyváženého, zdravého a dlouhodobé udržitelného jídelníčku, výrazný terapeutický efekt je možné očekávat spíše u koncentrovanějších greensů a proto je i k nim třeba přistupovat vědoměji a individuálně.

GO GREEN!

Stravování 1.0.1

Pokud potřebujete nastolit skutečně zdravé stravovací návyky, je třeba začít od základů. Pokud tedy tápete, topíte se v záplav doporučení, diet, superpotravin a protichůdných názorů, tohle bude článek právě pro vás. Nebude vás totiž přesvědčovat o žádných zázracích, ale předloží vám prostou pravdu – jedině se SKUTEČNÝM jídlem lze vystavět kvalitní jídelníček, ať už bude jeho výsledná podoba jakákoli, pokud hledáte udržitelnou cestu, tento krok přeskočit nelze.

Tak to zkrátka je.


Mějte ale na paměti, že se jedná skutečně o nultý krok – pokud jste zvyklí nakupovat velké množství průmyslově zpracovaných potravin (PZP), pravidelně se stravujete ve fast foodech a venku v běžných restauracích. V rámci základů stravování totiž vyznávám ještě další aspekt a tím je kvalita a původ, je ale jasné, že z fáze „junk food“ se do fáze „bio a farmářské výrobky“ skáče jen těžko, a tak jako tak bude prospěšné, naučit se rozeznat skutečné potraviny.

Naprosté základy – nelze je přeskočit

Není to zrovna jen nyní a nedávné minulosti, kdy se stále větší množství lidí zabývá podobou svého jídelníčku. Důvody jsou různé, nejčastěji se jedná o snahy o přeměnu postavy. Všechny tyto podoby stravování, stravovací styly a diety se ale v drtivé většině případů opírají pouze o jeden aspekt – poměr makroživin. Existuje ale mnohem důležitější hledisko, se kterým by měl začít každý, kdo si touto úrovní ještě neprošel, nebere ji na vědomí a vlastně ani neví, jaký stravovací styl pro něj bude ve výsledku vhodný a udržitelný.

Než se tedy pustíte do výběru mezi keto stravováním, paleo, low carb, a dalšími styly, pojďte se zaměřit na volbu celistvých potravin.

Skutečné potraviny

Překvapuje mě, že se neustále setkávám s lidmi, které zaskočím požadavkem, aby začali konzumovat pouze skutečné potraviny, skutečné jídlo, zkrátka suroviny, neví totiž, co si pod tím pojmem vůbec představit. Protože neporozumění rozdílu, mezi surovinou a výrobkem, je zcela zásadní překážkou ve výběru a nákupu jídla, k vyřazení průmyslově zpracovaných potravin z jídelníčku (což je zdravotně přínosné v jakémkoli ohledu a pro kohokoli a jedná se o nultý level vylepšování vašeho přístupu ke stravování a k vlastnímu zdraví).

Surovina je základní látkou, ať už živočišného, rostlinného, nebo houbového původu, která je konzumována buď samostatně jako potravina, nebo je určena k výrobě dalších potravin.


Patří sem tedy například maso, surové mléko, vejce, ovoce a zelenina, houby, ořechy, ale také třeba mouka, jelikož se jedná o jednodruhovou záležitost, která byla upravena z podoby zrna, do podoby prášku a neobsahuje žádné další přísady. Samozřejmě sem patří i pochutiny, jako například sůl či koření.

Jednoduše řečeno – pokud budete nakupovat potraviny, které znáte ze zahrady, maso a další základní živočišné výrobky, případně balené potraviny s jedinou položkou ve složení (ale i tak pozor na chytáky, třeba v podobě výrobků z extrudovaných obilovin, které jsou sice jednodruhové, ale jejich podoba zjevně neodpovídá originálu), můžete si být jisti, že nakupujete suroviny.

Základní výčet surovin, kterým se můžete řídit:

Potraviny živočišného původu:

  • Tkáň – čistá svalovina (četně masa ryb), kosti a chrupavky, kůže, tuk, orgány
  • Vejce
  • Mléko
  • Potraviny rostlinného původu:
  • Ovoce – čerstvé, případně zamražené, čerstvě vylisované šťávy
  • Zelenina – čerstvá, případně zamražená, čerstvě vylisované šťávy
  • Hlízy
  • Ořechy a semena
  • Byliny – čerstvé, sušené
  • Obiloviny, pseudoobiloviny, mouky
  • Kakao, káva, čaj
  • Houby – čerstvé lesní, medicinální (hlíva, shiitake apod.), žampiony, samozřejmě i v sušené podobě

Základní, nebo celistvá potravina, je vyrobena ze základních surovin, nebo přeměnou pouze jedné základní suroviny, tradičním a jednoduchým způsobem.

Sem patří například sýry, jogurty, chléb a další pečivo, kvašená zelenina a mnoho dalšího.

Jenže právě zde se dostáváme na tenký led – obzvlášť v dnešní době. V prodejnách potravin pak vedle sebe můžete najít potraviny, které jsou složením v pořádku a potraviny, které se tváří, že jsou v pořádku, mají stejný název, ale při bližším zkoumání složení zjistíte, že jsou „obohaceny“ o přísady, které tam být nemusí, resp. v případě tradiční výroby by se tam vyskytnout nemohly.

V takovém případě je skutečně potřeba se zajímat a číst složení, protože označení „tradiční“, „babiččin“, „gazdovský“, „farmářský“, „dřevorubecký“ a další poeticky znějící označení skutečně nestačí!

Co hlídat u základních potravin?

Není v mých silách vypsat vše, věřím ale, že po výčtu těch nejběžnějších potravin podchytíte princip a nebude už problém rozpoznat jakékoli další skutečné potraviny od těch, které si na ně jen hrají:

Chléb (případně i další pečivo) – naštěstí jsme v době renesance kvásku a řemeslného chleba, takový ale v zásadě seženete pouze v malých pekárnách, na farmářských trzích, nebo si ho můžete upéct doma. Skládat by se měl pouze z kvasu, mouky, vody, soli, případně z koření. Nic jako droždí, zvlhčovací látky, konzervanty a další dobrůtky, které máme každý doma ve špajzu a pečeme z nich (ha ha) nemají ve slušném chlebu co pohledávat.

Proč hledat ten kvasový? Kvašení, fermentace obilí, způsobí to, že výsledný chléb bude lépe stravitelný. Bakterie pomohou rozložit obilné bílkoviny (včetně lepku) a sami pak poznáte, že po jeho konzumaci vám nebude těžko, nebudete unavení a rozhodně budete působit menší, nebo žádné škody svému trávení.

Ideální volbou pak bude celožitný chléb, který je pro trávení celkově přívětivější a jeho konzumace může být vhodná i pro některé osoby s citlivostí na pšeničný lepek. O problematice lepku a obilovin jako takových se ale dozvíte v samostatném článku, jedná se o velmi obsáhlé a komplexní téma, které nelze odbýt jedním, či dvěma názory.

Sýr – sýr, který lze považovat za celistvou potravinu obsahuje pouze čtyři věci: mléko, mlékařské kultury, sůl a syřidlo. Maximálně v něm můžete tolerovat koření, ořechy, a další celistvé přísady, nikoli však barviva (nejčastěji annato), dochucovadla, ideálně ani chlorid vápenatý, vyhněte se termizovaným sýrům.

Sýry v celistvé podobě pak můžete vyhledávat kravské, ovčí, kozí, případně i jiné, pokud na takové narazíte (buvolí apod.).

Jogurt – kvalitní a opravdový jogurt aby člověk pohledal. Ten správný by totiž měl obsahovat pouze mléko (případně smetanu) a mléčné kultury. Toť vše.

Jenže drtivá většina jich obsahuje navíc sušené mléko, nebo přidaný kasein, to proto, aby byl výsledek krémovější. Obloukem se vyhněte nízkotučným jogurtům, slazeným jogurtům, těm které obsahují ovocnou složku (tu si tam můžete přidat sami), mléčným dezertům, pudinkům apod.

Co se týče zdrojů mléka, je to stejné jako v případě sýrů, volit můžete jakýkoli vám chutná, případně dělá dobře.

Máslo – s máslem je to jednoduché, pokud se nenecháte napálit pokusy vychytralých obchodníků, kteří nastrkují rádoby másla hned vedle těch skutečných (a věřte, že se není moc za co stydět). To pravé obsahuje pouze mléko a alespoň 82 % tuku.

Méně tuku obsahovat nemůže, jedinou výjimkou jsou slaná másla, samotná máselná složka ale pochopitelně 82 % tuku obsahuje, číslo se změní pouze v celkovém výčtu přísad. Rozhodně ale neobsahuje žádné rostlinné tuky, smetanu, barviva a další kulišárny.

V zájmu zachování vlastního zdraví a zdravého rozumu se vyhněte veškerým margarínům, ztuženým rostlinným a směsným tukům – vím, mediální a farmaceutická masáž je neskutečná, ale ruku na srdce – co je sakra přirozeného na rafinovaných tucích? Oleje se mají konzumovat v co možná nejčistší, panenské a tekuté podobě, takže pamatujte na to, že vhodné tuhé tuky jsou pouze ty živočišného původu (máslo, sádlo), jedinou výjimku tvoří kokosák v ledničce 😊

Masné výrobky – tady je situace poměrně komplikovaná. Uchovávání masa v podobě uzenin rozhodně patří mezi tradiční způsoby jeho úpravy, v moderním pojetí se už ale o vhodné potraviny jedná jen málokdy. Pozor byste si tak měli dát zejména na výskyt barviv, dochucovadel, ale také dusitanů – v konvenčních výrobcích v supermarketech takové ale najdete jen málokdy, proto je vhodnější volit primárně maso a masné výrobky vyhledávat pouze jako doplněk jídelníčku a pouze z kvalitních zdrojů, případně domácí, o kterých víte, co se do nich dostalo.

Základní výčet celistvých potravin, kterým se můžete řídit:

Potraviny živočišného původu:

  • Kvalitní (tradiční) masné výrobky bez konzervantů, barviv, dochucovadel – sušené, uzené, fermentované klobásy, sušené maso, šunka, slanina, paštiky, vývary, škvarky, zavařené maso (primárně ve skle) atd.
  • Máslo, přepuštěné máslo
  • Sýry – čerstvé i zrající, mascarpone, ricotta
  • Jogurt – řecký, klasický „český“ (okolo 3 % tuku)
  • Tvaroh, Cottage apod.
  • Kefír – primárně ale ten domácí z houby, případně další kysané výrobky (acidofilní mléko, podmáslí, kyška, zákys)
  • Potraviny rostlinného původu:
  • Chléb a pečivo, které splňuje základní požadavky na minimalismus použitých surovin
  • Těstoviny – které by měly být ideálně z tvrdozrnné pšenice (italské), vody a soli
  • Fermentovaná a nakládaná zelenina – bez umělých sladidel a dochucovadel, mouky, škrobů, barviv
  • Nakládaná rajčata, rajčatový protlak, rajčatové pyré – opět se stejnými požadavky jako jsou ty zmíněné výše
  • Pesta z bylinek
  • Majonéza – primárně ale ta domácí, z oleje a vajec
  • Rostlinné oleje – jednodruhové, nerafinované – primárně olivový, avokádový, lněný a mnoho dalších, řepkovému a slunečnicovému se snažte vyhýbat (tento krok ale zcela zásadně ovlivní už samotné vyřazení PZP, které je v 90 % případů obsahují).
  • Med, přírodní cukr

Celistvých potravin a základních výrobků existuje ještě celá další řada, teď už ale znáte princip a můžete se jím jednoduše řídit 😊.

Změňte svůj pohled na nakupované suroviny

Nákup surovin a celistvých potravin má ale i další výhody, pokud se totiž budete navíc řídit těmito aspekty: lokálnost a sezónnost, dostaví se i další, nezanedbatelný efekt. A tím je ekonomika.

Mnoho lidí má pocit, že suroviny a celistvé potraviny jsou příliš drahé a nemohou si je dovolit. U stejných lidí ale pak vidíte košíky plné průmyslově zpracovaných potravin, pochutin a dalších nesmyslů, které nejsou pravým jídlem. Schválně to zkuste v obchodě někdy pozorovat, současně se můžete dívat i na to, jakou energii a zdravotní stav tito lidé vyzařují.. PZP nejsou cestou k úspoře ani ke zdraví, jsem si zcela jistá, že takových potravin pak zkonzumujete mnohem větší množství – abyste se nasytili alespoň nějakými živinami, kterých je v nich poskrovnu (jestli vůbec). Tyto potraviny jsou díky průmyslovým aditivům navíc neskutečnými drogami pro mozek, což opět vede k jejich zvýšené konzumaci. Když si k tomu navíc připočtete náročnost jejich výroby a distribuce, je jasné, jaká „cena“ za jejich výrobou stojí.

Zcela respektuji a sama dobře znám, jak nákladná může zdravá strava být. Jenže pokud začnete jíst skutečně jídlo, děláte tak i první krok ke střídmosti a úctě k jídlu, lidské práci která za jeho produkcí stojí a v neposlední řadě i k většímu etickému a ekologickému cítění, které by s tím mělo jít ruku v ruce.

Nákup celistvých potravin tak může být rychlým můstkem k dalšímu kroku, kterým je volba jejich kvality a původu.


Tento článek cílí především na ty z vás, kteří jsou ztraceni a otrocky berou jen to, co jim trh dává. Nechápejte mě špatně, nijak vás nehodnotím ani neznevažuji vaše jednání, pokud chcete ale něco skutečně změnit, není možné začínat na vrcholku pyramidy a snažit se o nastavení jakéhokoli stravovacího směru. Jeho volba se dostaví až posléze a dost možná i intuitivně. Očištěním nánosů nekvalitní stravy a jejího vlivu na mozek i celkové zdraví, na vaše rozhodování a volby snadněji pocítíte, jaký druh stravy vám dělá skutečně dobře. Tím se dostanete ke zvýšení úrovně vědomí – k vědomému rozhodování a ohledu na skutečnou hodnotu jídla.