Stravování 1.0.1

Pokud potřebujete nastolit skutečně zdravé stravovací návyky, je třeba začít od základů. Pokud tedy tápete, topíte se v záplav doporučení, diet, superpotravin a protichůdných názorů, tohle bude článek právě pro vás. Nebude vás totiž přesvědčovat o žádných zázracích, ale předloží vám prostou pravdu – jedině se SKUTEČNÝM jídlem lze vystavět kvalitní jídelníček, ať už bude jeho výsledná podoba jakákoli, pokud hledáte udržitelnou cestu, tento krok přeskočit nelze.

Tak to zkrátka je.


Mějte ale na paměti, že se jedná skutečně o nultý krok – pokud jste zvyklí nakupovat velké množství průmyslově zpracovaných potravin (PZP), pravidelně se stravujete ve fast foodech a venku v běžných restauracích. V rámci základů stravování totiž vyznávám ještě další aspekt a tím je kvalita a původ, je ale jasné, že z fáze „junk food“ se do fáze „bio a farmářské výrobky“ skáče jen těžko, a tak jako tak bude prospěšné, naučit se rozeznat skutečné potraviny.

Naprosté základy – nelze je přeskočit

Není to zrovna jen nyní a nedávné minulosti, kdy se stále větší množství lidí zabývá podobou svého jídelníčku. Důvody jsou různé, nejčastěji se jedná o snahy o přeměnu postavy. Všechny tyto podoby stravování, stravovací styly a diety se ale v drtivé většině případů opírají pouze o jeden aspekt – poměr makroživin. Existuje ale mnohem důležitější hledisko, se kterým by měl začít každý, kdo si touto úrovní ještě neprošel, nebere ji na vědomí a vlastně ani neví, jaký stravovací styl pro něj bude ve výsledku vhodný a udržitelný.

Než se tedy pustíte do výběru mezi keto stravováním, paleo, low carb, a dalšími styly, pojďte se zaměřit na volbu celistvých potravin.

Skutečné potraviny

Překvapuje mě, že se neustále setkávám s lidmi, které zaskočím požadavkem, aby začali konzumovat pouze skutečné potraviny, skutečné jídlo, zkrátka suroviny, neví totiž, co si pod tím pojmem vůbec představit. Protože neporozumění rozdílu, mezi surovinou a výrobkem, je zcela zásadní překážkou ve výběru a nákupu jídla, k vyřazení průmyslově zpracovaných potravin z jídelníčku (což je zdravotně přínosné v jakémkoli ohledu a pro kohokoli a jedná se o nultý level vylepšování vašeho přístupu ke stravování a k vlastnímu zdraví).

Surovina je základní látkou, ať už živočišného, rostlinného, nebo houbového původu, která je konzumována buď samostatně jako potravina, nebo je určena k výrobě dalších potravin.


Patří sem tedy například maso, surové mléko, vejce, ovoce a zelenina, houby, ořechy, ale také třeba mouka, jelikož se jedná o jednodruhovou záležitost, která byla upravena z podoby zrna, do podoby prášku a neobsahuje žádné další přísady. Samozřejmě sem patří i pochutiny, jako například sůl či koření.

Jednoduše řečeno – pokud budete nakupovat potraviny, které znáte ze zahrady, maso a další základní živočišné výrobky, případně balené potraviny s jedinou položkou ve složení (ale i tak pozor na chytáky, třeba v podobě výrobků z extrudovaných obilovin, které jsou sice jednodruhové, ale jejich podoba zjevně neodpovídá originálu), můžete si být jisti, že nakupujete suroviny.

Základní výčet surovin, kterým se můžete řídit:

Potraviny živočišného původu:

  • Tkáň – čistá svalovina (četně masa ryb), kosti a chrupavky, kůže, tuk, orgány
  • Vejce
  • Mléko
  • Potraviny rostlinného původu:
  • Ovoce – čerstvé, případně zamražené, čerstvě vylisované šťávy
  • Zelenina – čerstvá, případně zamražená, čerstvě vylisované šťávy
  • Hlízy
  • Ořechy a semena
  • Byliny – čerstvé, sušené
  • Obiloviny, pseudoobiloviny, mouky
  • Kakao, káva, čaj
  • Houby – čerstvé lesní, medicinální (hlíva, shiitake apod.), žampiony, samozřejmě i v sušené podobě

Základní, nebo celistvá potravina, je vyrobena ze základních surovin, nebo přeměnou pouze jedné základní suroviny, tradičním a jednoduchým způsobem.

Sem patří například sýry, jogurty, chléb a další pečivo, kvašená zelenina a mnoho dalšího.

Jenže právě zde se dostáváme na tenký led – obzvlášť v dnešní době. V prodejnách potravin pak vedle sebe můžete najít potraviny, které jsou složením v pořádku a potraviny, které se tváří, že jsou v pořádku, mají stejný název, ale při bližším zkoumání složení zjistíte, že jsou „obohaceny“ o přísady, které tam být nemusí, resp. v případě tradiční výroby by se tam vyskytnout nemohly.

V takovém případě je skutečně potřeba se zajímat a číst složení, protože označení „tradiční“, „babiččin“, „gazdovský“, „farmářský“, „dřevorubecký“ a další poeticky znějící označení skutečně nestačí!

Co hlídat u základních potravin?

Není v mých silách vypsat vše, věřím ale, že po výčtu těch nejběžnějších potravin podchytíte princip a nebude už problém rozpoznat jakékoli další skutečné potraviny od těch, které si na ně jen hrají:

Chléb (případně i další pečivo) – naštěstí jsme v době renesance kvásku a řemeslného chleba, takový ale v zásadě seženete pouze v malých pekárnách, na farmářských trzích, nebo si ho můžete upéct doma. Skládat by se měl pouze z kvasu, mouky, vody, soli, případně z koření. Nic jako droždí, zvlhčovací látky, konzervanty a další dobrůtky, které máme každý doma ve špajzu a pečeme z nich (ha ha) nemají ve slušném chlebu co pohledávat.

Proč hledat ten kvasový? Kvašení, fermentace obilí, způsobí to, že výsledný chléb bude lépe stravitelný. Bakterie pomohou rozložit obilné bílkoviny (včetně lepku) a sami pak poznáte, že po jeho konzumaci vám nebude těžko, nebudete unavení a rozhodně budete působit menší, nebo žádné škody svému trávení.

Ideální volbou pak bude celožitný chléb, který je pro trávení celkově přívětivější a jeho konzumace může být vhodná i pro některé osoby s citlivostí na pšeničný lepek. O problematice lepku a obilovin jako takových se ale dozvíte v samostatném článku, jedná se o velmi obsáhlé a komplexní téma, které nelze odbýt jedním, či dvěma názory.

Sýr – sýr, který lze považovat za celistvou potravinu obsahuje pouze čtyři věci: mléko, mlékařské kultury, sůl a syřidlo. Maximálně v něm můžete tolerovat koření, ořechy, a další celistvé přísady, nikoli však barviva (nejčastěji annato), dochucovadla, ideálně ani chlorid vápenatý, vyhněte se termizovaným sýrům.

Sýry v celistvé podobě pak můžete vyhledávat kravské, ovčí, kozí, případně i jiné, pokud na takové narazíte (buvolí apod.).

Jogurt – kvalitní a opravdový jogurt aby člověk pohledal. Ten správný by totiž měl obsahovat pouze mléko (případně smetanu) a mléčné kultury. Toť vše.

Jenže drtivá většina jich obsahuje navíc sušené mléko, nebo přidaný kasein, to proto, aby byl výsledek krémovější. Obloukem se vyhněte nízkotučným jogurtům, slazeným jogurtům, těm které obsahují ovocnou složku (tu si tam můžete přidat sami), mléčným dezertům, pudinkům apod.

Co se týče zdrojů mléka, je to stejné jako v případě sýrů, volit můžete jakýkoli vám chutná, případně dělá dobře.

Máslo – s máslem je to jednoduché, pokud se nenecháte napálit pokusy vychytralých obchodníků, kteří nastrkují rádoby másla hned vedle těch skutečných (a věřte, že se není moc za co stydět). To pravé obsahuje pouze mléko a alespoň 82 % tuku.

Méně tuku obsahovat nemůže, jedinou výjimkou jsou slaná másla, samotná máselná složka ale pochopitelně 82 % tuku obsahuje, číslo se změní pouze v celkovém výčtu přísad. Rozhodně ale neobsahuje žádné rostlinné tuky, smetanu, barviva a další kulišárny.

V zájmu zachování vlastního zdraví a zdravého rozumu se vyhněte veškerým margarínům, ztuženým rostlinným a směsným tukům – vím, mediální a farmaceutická masáž je neskutečná, ale ruku na srdce – co je sakra přirozeného na rafinovaných tucích? Oleje se mají konzumovat v co možná nejčistší, panenské a tekuté podobě, takže pamatujte na to, že vhodné tuhé tuky jsou pouze ty živočišného původu (máslo, sádlo), jedinou výjimku tvoří kokosák v ledničce 😊

Masné výrobky – tady je situace poměrně komplikovaná. Uchovávání masa v podobě uzenin rozhodně patří mezi tradiční způsoby jeho úpravy, v moderním pojetí se už ale o vhodné potraviny jedná jen málokdy. Pozor byste si tak měli dát zejména na výskyt barviv, dochucovadel, ale také dusitanů – v konvenčních výrobcích v supermarketech takové ale najdete jen málokdy, proto je vhodnější volit primárně maso a masné výrobky vyhledávat pouze jako doplněk jídelníčku a pouze z kvalitních zdrojů, případně domácí, o kterých víte, co se do nich dostalo.

Základní výčet celistvých potravin, kterým se můžete řídit:

Potraviny živočišného původu:

  • Kvalitní (tradiční) masné výrobky bez konzervantů, barviv, dochucovadel – sušené, uzené, fermentované klobásy, sušené maso, šunka, slanina, paštiky, vývary, škvarky, zavařené maso (primárně ve skle) atd.
  • Máslo, přepuštěné máslo
  • Sýry – čerstvé i zrající, mascarpone, ricotta
  • Jogurt – řecký, klasický „český“ (okolo 3 % tuku)
  • Tvaroh, Cottage apod.
  • Kefír – primárně ale ten domácí z houby, případně další kysané výrobky (acidofilní mléko, podmáslí, kyška, zákys)
  • Potraviny rostlinného původu:
  • Chléb a pečivo, které splňuje základní požadavky na minimalismus použitých surovin
  • Těstoviny – které by měly být ideálně z tvrdozrnné pšenice (italské), vody a soli
  • Fermentovaná a nakládaná zelenina – bez umělých sladidel a dochucovadel, mouky, škrobů, barviv
  • Nakládaná rajčata, rajčatový protlak, rajčatové pyré – opět se stejnými požadavky jako jsou ty zmíněné výše
  • Pesta z bylinek
  • Majonéza – primárně ale ta domácí, z oleje a vajec
  • Rostlinné oleje – jednodruhové, nerafinované – primárně olivový, avokádový, lněný a mnoho dalších, řepkovému a slunečnicovému se snažte vyhýbat (tento krok ale zcela zásadně ovlivní už samotné vyřazení PZP, které je v 90 % případů obsahují).
  • Med, přírodní cukr

Celistvých potravin a základních výrobků existuje ještě celá další řada, teď už ale znáte princip a můžete se jím jednoduše řídit 😊.

Změňte svůj pohled na nakupované suroviny

Nákup surovin a celistvých potravin má ale i další výhody, pokud se totiž budete navíc řídit těmito aspekty: lokálnost a sezónnost, dostaví se i další, nezanedbatelný efekt. A tím je ekonomika.

Mnoho lidí má pocit, že suroviny a celistvé potraviny jsou příliš drahé a nemohou si je dovolit. U stejných lidí ale pak vidíte košíky plné průmyslově zpracovaných potravin, pochutin a dalších nesmyslů, které nejsou pravým jídlem. Schválně to zkuste v obchodě někdy pozorovat, současně se můžete dívat i na to, jakou energii a zdravotní stav tito lidé vyzařují.. PZP nejsou cestou k úspoře ani ke zdraví, jsem si zcela jistá, že takových potravin pak zkonzumujete mnohem větší množství – abyste se nasytili alespoň nějakými živinami, kterých je v nich poskrovnu (jestli vůbec). Tyto potraviny jsou díky průmyslovým aditivům navíc neskutečnými drogami pro mozek, což opět vede k jejich zvýšené konzumaci. Když si k tomu navíc připočtete náročnost jejich výroby a distribuce, je jasné, jaká „cena“ za jejich výrobou stojí.

Zcela respektuji a sama dobře znám, jak nákladná může zdravá strava být. Jenže pokud začnete jíst skutečně jídlo, děláte tak i první krok ke střídmosti a úctě k jídlu, lidské práci která za jeho produkcí stojí a v neposlední řadě i k většímu etickému a ekologickému cítění, které by s tím mělo jít ruku v ruce.

Nákup celistvých potravin tak může být rychlým můstkem k dalšímu kroku, kterým je volba jejich kvality a původu.


Tento článek cílí především na ty z vás, kteří jsou ztraceni a otrocky berou jen to, co jim trh dává. Nechápejte mě špatně, nijak vás nehodnotím ani neznevažuji vaše jednání, pokud chcete ale něco skutečně změnit, není možné začínat na vrcholku pyramidy a snažit se o nastavení jakéhokoli stravovacího směru. Jeho volba se dostaví až posléze a dost možná i intuitivně. Očištěním nánosů nekvalitní stravy a jejího vlivu na mozek i celkové zdraví, na vaše rozhodování a volby snadněji pocítíte, jaký druh stravy vám dělá skutečně dobře. Tím se dostanete ke zvýšení úrovně vědomí – k vědomému rozhodování a ohledu na skutečnou hodnotu jídla.

Jedna odpověď na “Stravování 1.0.1”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *