Publikováno

Otázky a odpovědi #2 – Otužování

Druhý videolog, tentokrát zaměřený na odpovědi na vaše otázky z oblasti vystavování se chladu, navazuje na článek Síla chladu. Právě v něm najdete všechny potřebné teoretické informace. Jak ale otužování napasovat na specifické případy a na co si dát pozor? To se dozvíte tady.

Jaké byly vaše dotazy?

  1. Jaká je potřebná doba pro pobyt ve studené vodě?
  2. Jak přistupovat k otužování v přírodní vodě?
  3. Jak přejít od studených sprch k otužování venku?
  4. Jak se rozcvičit a zahřát před otužováním?
  5. Jaké jsou rituály před a po?
  6. Má smysl si dávat po otužování něco na zahřátí?
  7. Jaký způsob fyzické aktivity volit po otužování?
  8. Co dělat, když se otužuji venku a cesta domů mi potom trvá 20 minut?
  9. Otužování a ženský cyklus
  10. Je efektivní střídat vystavování se nízkým a vysokým teplotám?
  11. Co dělat, když mám i po studené sprše bolestivé a fialové prsty na rukou?
  12. Otužování a neurotyp GABA
  13. Jak přistupovat k otužování při specifických zdravotních problémech?
  14. Vliv otužování na trávicí soustavu
  15. Otužování a biohacking
  16. Otužování a medicína rapé – před a nebo po?

Všechny otázky jsem se snažila shrnout vždy tak, abyste dostali kompletní odpověď v jednotlivých oblastech.

pokud byste i tak potřebovali odpověď na svůj dotaz, neváhejte mne kontaktovat.

Publikováno

Vývar jako základ jídelníčku

Kdybyste si měli vybrat jen jediný nápoj, kromě vody, jaký by to byl?
U mě by to byl jednoznačně hovězí vývar z masa a kostí.

Je zvláštní, jak jsme v mnoha případech přestali dávat hodnotu věcem, které nejsou zabalené do kapsle, slisované v tabletě, není k nim příbalový leták a nemusí nám je nikdo naordinovat. Nestojí velké množství peněz, jako běžná suplementace a nejedná se o nic „extra“. Tohle často platí právě v oblasti zdraví.

Zrovna vývar je ale už nějaký ten pátek součástí repertoáru lokální kuchyně a jedná se o velmi ekonomický a přirozený způsob zpracování masa a kostí zvířat, která byla poražena kvůli masu jako takovému. Ne nadarmo se říkalo, že polévka je grunt, protože silný vývar skutečně dodá sílu a postaví na nohy kdekoho.

Jeho pravidelnou konzumací dostanete do těla celou řadu dobře vstřebatelných mikronutrientů a dalších látek, mnohé z nich je přitom složité získat z jiných zdrojů, nebo v takovéto formě a výhodném poměru.

Obsažené látky

Minerály

Jedná se hlavně o hořčík, sodík, vápník, fosfor, křemík, síru a zinek. Prakticky lze říct, že pitím vývaru přijmete kvalitní elektrolytický koktejl – obzvlášť, pokud přidáte sůl.

Vitamíny rozpustné v tucích

Pokud použijete na vývar i morkové kosti, získáte také vitamín A, D3 a K2, zvýšený příjem posledních dvou zmíněných je vhodný hlavně přes zimu.

Aminokyseliny

Mezi aminokyseliny obsažené ve vývaru s největším dopadem na zdraví (hlavně na obnovu pojivových tkání a střevní stěny) patří glycin, glutamin, prolin, najdete tam ale i arginin.

Kolagen a želatina

Kolagenů existuje mnoho typů, v lidském těle tvoří okolo třiceti procent všech proteinů, jedná se tedy o jeden z nejvíce zastoupených. Naše tělo ho sice dokáže samo produkovat, k tomu je ale zapotřebí mnoho vstupních látek, kterých mnohdy ze stravy nepřijmeme dostatek a nároky na jeho množství navíc značně vzrůstají během obnovy tkání a také s věkem, kdy jeho přirozená syntéza klesá.

Mastné kyseliny

Mastné kyseliny sice získáváme z tuků, které přijímáme stravou, pravda je ale taková, že v rámci převažujícího současného stravování přijímáme hlavně omega 6 mastné kyseliny. Ty sice získáme i konzumací vývaru, navrch ale získáme i konjugovanou kyselinu linolovou (CLA), která se vyskytuje třeba v grass fed másle a pomůže výsledný poměr zase trochu vylepšit.

Glykosaminoglykany

Jedná se o složité polysacharidy, mezi kterými vyniká glukosamin a kyselina hyaluronová. Tyto látky jsou prospěšné pro elasticitu pojivových tkání a pro obnovu chrupavek.

Efekty a využití

Vývar je vhodné začlenit do svého stálého repertoáru, využití má i v jídelníčku relativně zdravého člověka. Ještě větší efekt ale bude mít v rámci léčby chronických onemocnění, a to kvůli jeho pozitivnímu dopadu na zdraví střeva, mikrobiomu a imunity. Pokud totiž přijmeme fakt, že většina onemocnění má kořeny právě zde, vývar se stane potravinou číslo jedna a snadno dostupným „lékem“, který je vhodný pro drtivou většinu osob, ať už jsou jejich problémy jakékoli.

Zdraví střeva a trávicího traktu

Látky obsažen ve vývaru působí ve střevě na více úrovních:

  • Pomáhá zcelovat epitelovou vrstvu střevních buněk, tedy střevní stěnu jako takovou
  • Zklidňuje a vyživuje sliznici, pomáhá tvořit ochrannou vrstvu hlenu
  • Podporuje střevní mikrobiom
  • Pomáhá modulovat imunitu
  • Snižuje zánětlivost

Právě celistvost střevní stěny je mnohdy narušena vlivem nevhodné stravy, antinutrientů, a zpětně i chronických onemocnění, jako jsou ty autoimunitní (alergie a intolerance, IBS a IBD, Crohnova choroba, revmatoidní artritida a další), kdy je leaky gut jednou z příčin a současně je nemocí prohlubováno.

Vývary jsou ale výborné i u sezónních onemocnění, jako jsou virózy, bakteriální infekce apod.

Kostní a masové vývary jsou především nenáročné na trávení a mnohdy jsou tím jediným, co je člověk schopen konzumovat. Ne nadarmo jsou na nich postaveny i terapeutické půsty, dy je třeba nejprve dát dohromady střevo a poté je možné začleňovat jakoukoli další léčbu.

Rehabilitace a rekonvalescence

Díky obsahu látek podporujících tvorbu a obnovu pojivových tkání, chrupavek a kůže, je vhodné vývary zařadit po operacích, úrazech, v rámci zlepšení zdraví kloubů, podpory elasticity a zdraví pleti, ale také v rámci potréninkové „suplementace“.

Tohle všechno ale bude platit za předpokladu, že budete používat maso a kosti kvalitního původu, to znamená bio kvalitu, chov na malé farmě, ideální budou zvířata krmená přirozeně travou.

Proč?

Často se totiž setkávám s tím, že něco tak „obyčejného“ jako je vývar si nezaslouží větší pozornost a je vlastně škoda na něj používat dražší suroviny. Kosti, chrupavky a odřezky jsou považovány za odpad, osobně to ale považuji za barbarské tvrzení, protože je nanejvýš morální, zpracovat co nejvíce částí zvířete, které položilo život za naši obživu. O to více, pokud z nich lze získat takovýto léčebný potenciál.

Kvalitní kosti a maso budou obsahovat mnohem více výše zmíněných látek a rapidně snížíte riziko zbytečného příjmu toxinů a látek, které se do kostí a tuku zvířat ukládají na základě příjmu nevhodné potravy.

Jak vývar správně připravit?

K tomu, abyste navíc z kvalitních kostí dostali maximum (zejména minerály) je vhodné přidat do vývaru dávku octa (třeba jablečného nefiltru, jste-li na něj zvyklí). Ten navíc dokáže snížit potřebnou dobu vaření a nebojte se, na výsledné chuti se neprojeví (nebo rozhodně ne negativně).

Co se týče doby vaření, doporučuji alespoň 8 hodin pomalého varu. Více bude ještě lepší, je ale fajn najít kompromis mezi kvalitou výsledku a spotřebovanou energií.

Do vývaru z masa a kostí rozhodně patří kořenová zelenina a další klasické přísady – rozhodně nechci budit dojem, že správný vývar bude mít výše zmíněné vlastnosti jen tehdy, bude-li čistě z masa a kostí. Ono by to ani moc dobře nechutnalo..

Přihoďte proto mrkev, celer, cibuli, česnek, klidně i zázvor, kurkumu, bobkový list, nové koření a pepř a klidně i další bylinky podle libosti. Nezapomeňte na ocet a sůl.

Používat navíc nemusíte jen hovězí maso a kosti, využít lze i drůbeží, vepřové, nebo rybí, či jejich kombinaci, dbejte ale na kvalitu.

Kolik ho vypít?

V rámci podpory léčby střeva a dalších obtíží ho doporučuji pít denně na lačno. Bude stačit hrnek, ale pochopitelně čistého vývaru bez nudlí, maximálně se zeleninou a masem – pokud je ještě použitelné. Zařadit ho ale můžete klidně třeba i po tréninku, kdy bude sloužit jako top ionťák a pomůže zacelit poranění na svalech, pojivových tkáních i střevní stěně (čím tvrdší trénink je, tím více to bude zapotřebí). Vývar se může stát součástí polévek, omáček a dalších jídel, čistý vám v lednici vydrží několik dní, zmražený i několik měsíců.

TIP: pokud potřebujete doplňovat jód, vsaďte na kvalitní rybí vývar, nebo přidejte rybí skelety do vývaru, který chcete připravovat.

Publikováno

Síla chladu

Z pohledu života v souladu s vnějším prostředím, není pro člověka v mírném pásmu přirozené žít celý rok v konstantních teplotních podmínkách. Protože ale žijeme civilizovaným životem, naučili jsme se ovládnout své prostředí do té míry, že je nám v zimě teplo a v létě příjemné chladno. Na tom samozřejmě není vůbec nic špatného, horší ale je celkové zhoršování životního stylu a úzkostlivé vyhýbání se jakýmkoli větším teplotním odchylkám, které má za následek akorát tak to, že při sebekratším pobytu v chladu většina lidí ihned onemocní.

Ukazuje se, že chronicky snížené zdraví se většinou odráží ve stavu naší imunity, zajímavé je i to, že právě pobyt v termoneutrálních podmínkách může být rizikovým faktorem rozvoje civilizačních onemocnění. A je to právě třeba vystavování se extrémním teplotám, které se stavem imunity dokáže značně pozitivně zacloumat.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-13.png.
@barbora_oldschool_timeless (vlevo)

Otužování se i pobyt ve velmi vysokých teplotách se dá zařadit do kategorie naturálního biohackingu, který je dostupný prakticky všem a lze z něj velmi dobře těžit po stránce optimalizace celkového zdraví.

Chlad

Očekávání, vzrušení a strach brzy střídá hluboká koncentrace, klid a mír.

Následuje paralyzující pocit na celém těle, ale současně i uvolnění a poddání se přítomnosti.

Dech.

Teď není nic než já, dech a chlad projíždějící každým milimetrem těla.

Dostavuje se radost, euforie, příval energie.

Otužování vždy patřilo mezi klenoty národního „sportu“, asi každé město má svůj otužilecký spolek, jehož členové se vesele koupají v ledových řekách a vysekávají si díry v ledu na místních rybnících a na koupalištích. Proč to ale dělají? Sofistikovanou odpověď asi nedostanete, ale všichni vám jistě svorně odpoví, že jsou méně nemocní, více odolní, a hlavně se potom cítí skvěle.

V současnosti zpopularizoval otužování zejména Holanďan Wim Hof, který zkombinoval dechovou a meditační praxi s pobytem v extrémně nízkých teplotních podmínkách a je živoucím důkazem toho, že imunitu a tělesnou zánětlivost lze regulovat vědomě za pomoci zcela přirozených technik. Dnes už tak mnohem častěji potkáte u studené vody i amatérské a profi sportovce, biohackery, milovníky přírody a přirozeného způsobu života.

Co na tom vlastně všichni mají? Jsou benefity otužování tak velké, že stojí za to podstupovat takové nepohodlí?

Jakým způsobem chlad ovlivňuje naše zdraví

Otužování patří stejně jako další způsoby vystavování se extrémním podmínkám (horko, radiace, půsty, fyzická zátěž, toxiny), nebo konzumace adaptogenních rostlin a obecně divokých rostlin bohatých na fytonutrienty, k metodám posilování horméze. Tu si můžete představit jako určitý interval, ohraničený podmínkami, ve kterých jste schopni se pohybovat a být zdraví. Pokud z tohoto intervalu vybočíte, resp. vás z něho vystrčí příliš silný stimul (například velká dávka viru, podchlazení, otrava), dojde ke zhoršení zdravotního stavu. Vtip je ale v tom, že tento interval – teď už je jasnější, že se jedná o odolnost, lze chytře rozšiřovat, posilovat.

Hormetický efekt = efekt nízké dávky daného činitele s efektem adaptace.

Pokud tedy budete k otužování přistupovat s rozumem, lze s jeho pomocí krůček po krůčku posouvat své hranice a posilovat imunitní systém, který se na zhoršené podmínky adaptuje. Efekty otužování ale neleží pouze v oblasti imunitního systému, přínosný může být i pro vaše další snahy.

Mezi základní efekty otužování patří:

  • Optimalizace cirkadiánního rytmu a zlepšení spánku
  • Aktivace metabolismu a spalování tukové tkáně
  • Zlepšení nálady a psychického stavu celkově
  • Snižování tělesné zánětlivosti
  • Podpora regenerace a rekonvalescence
  • Imunomodulační funkce
  • Zlepšení kognitivního výkonu
  • Vliv na zdraví mitochondrií a potenciálně i dlouhověkost

Mějte ale na paměti, že otužování tvoří jen střípek v celku zvaném životní styl. Přináší jednotlivé efekty, ale záležitosti jako vysoká tělesná zánětlivost, nadbytek tukové tkáně, nebo oslabená imunita nevyřeší samostatně. Vždy bude nutná souhra více aspektů životního stylu, zejména optimalizace spánku a stravování.

PODÍVEJTE SE NA EFEKTY, KTERÉ JSOU PRO VÁS NEJDŮLEŽITĚJŠÍ

Jak jste si všimli, benefitů otužování je mnoho, věnovat se jim ale budu postupně, na následujících řádcích se podívejte na ty, které budou mít největší praktický dopad na váš život a zdraví.

Podpora spalování podkožního tuku a tvorba hnědé tukové tkáně, podpora metabolismu a produkce energie

Asi nejčastějším omylem, který otužování obestírá je to, že pokud budete pobývat v chladu a studené vodě, vaše tělo odpoví zvýšeným ukládáním podkožního tuku, bude jednoduše vytvářet izolační vrstvu a z vás se tak stane sice otužilý, ale pěkně nadýchaný hroch.

Opak je však pravdou a terapie chladem i mrazem se v zahraničí úspěšně využívají pro odbourávání velkého množství tukové tkáně. Využívají se k tomu gadgety, jako ochlazovací vesty a podložky do postele, nebo rutiny zahrnující vysokofrekvenční otužování, případně střídání kontaktu se studenou a teplou vodou. Terapie mrazem je dokonce jednou z novějších metod liposukce, není ale třeba zacházet tak daleko a pokud chcete zlepšit své snahy na spalování tuku, zařaďte do svého repertoáru studené sprchy, případně kryoterapii. V rámci přeměny postavy totiž hrají roli i další faktory, jako je zvýšená zánětlivost, na kterou má otužování také příznivý vliv.

Jak to funguje?

Vystavování se chladu vede k aktivaci hnědé tukové tkáně. Tuto tkáň máme v určitém množství po narození, zabezpečuje totiž termoregulaci [R]. S přibývajícím věkem její procento klesá, za určitých podmínek lze ale podpořit tvorbu nových buněk hnědé tukové tkáně. Ty jsou rozptýlené v oné dobře známé bílé tukové tkáni a čím více jich je, tím více přispívají k jejímu spalování (a to funguje i naopak, čím více máme bílého tuku, tím více je potlačena aktivita toho hnědého). Její stimulace je proto vhodná v rámci snah o spalování podkožního tuku a celkovou přeměnu postavy [R, R].

S aktivací hnědé tukové tkáně dochází také k výraznému ovlivnění metabolismu krevní glukózy a hladiny volných mastných kyselin v krvi [R, R, R] a také ke zvýšení hladiny hormone adiponektinu [R, R]. V praxi může docházet ke zvýšení inzulinové citlivosti a celkovému zefektivnění metabolických pochodů [R].

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-8.png.
Synchronizace cirkadiánního rytmu a zlepšení spánku

Naše vnitřní hodiny je v dnešní době snadné rozhodit, vnější podmínky zrovna dvakrát nectíme a vlastní mozek často klameme umělým osvětlením. Synchronizace s vnějšími – přirozenými světlenými podmínkami je ale stěžejním pilířem zdraví. Na cirkadiánní rytmus má však vliv nejen světlo, ale také další faktory, jako je teplota, pohyb, jídlo(více informací najdete ve Q&A o spánku). Pokud jste si tedy už zvykli, vítat každý den s východem slunce a teď jste smutní z toho, že slunce vychází až v době, kdy už musíte fungovat, nevěště hlavu, je zde alternativa.

Tak jako slouží první sluneční paprsky jako seřizovač vnitřních hodin a signál o tom, že den začal, funguje i chlad, a to přímo skrze ovlivnění cirkadiánních genů [R]. Po tom, co se vzbudíte, se tak namísto pozorování východu slunce můžete věnovat otužování. Nemusí to přitom vypadat tak, že se z postele svalíte rovnou do vany, otužování je ale po ranním napití a rozkoukání vhodné zařadit do ranní rutiny.

V letních měsících pak můžete studenou sprchu používat i jako prostředek pro lepší spánek jako takový, nižší teplota (mezi 15 a 19 °C [R]) je totiž potřebná pro upadnutí do hlubokého spánku. No schválně, jak dobře se vyspíte, když je vám horko, celou noc se potíte a už nevíte, jak si lehnout, abyste se nezahřívali?

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-9.png.
Zlepšení kognitivní výkonnosti a psychického stavu

Zase ty endorfiny! Ne, opravdu nejsou přeceňované a není na škodu si pravidelně dopřávat jejich dávky. Protože ruku v ruce s nimi jde při otužování i vyplavení dopaminu a stresových hormonů (což je v tuto chvíli prospěšné, neboť se jedná o stres akutní, nikoli chronický). Výsledkem tak je vyšší hladina energie, motivace, odhodlání a nálada je celkově lepší.

Tento efekt na psychiku a kognitivní výkonnost lze skvěle využít i během horkých měsíců, kdy se není třeba otužovat kvůli synchronizaci s vnějšími podmínkami, může to ale sloužit jako rychlá pomoc při přehřátí.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-10.png.
@lesana_na_cestach
Podpora a posílení imunitního systému a snižování tělesné zánětlivosti

Jak již bylo zmíněno v úvodu, vystavování se chladu funguje jako adaptogenní stimul, zvyšuje naši psychickou i fyzickou odolnost. Kdo se stabilně otužuje již nějakou dobu si jistě všiml toho, že je méně často nemocný, netrpí tolik na propady energie během dne a je celkově stabilnější – zejména emočně. Vystavování se nízkým teplotám v rozumné míře pak může vést k vyšší produkci T a B lymfocytů [R].

Ochlazování jako takové snižuje zvýšenou teplotu provázející zánět (včetně low-grade zánětu, kde se nejedná o horečku, potřebnou pro boj s patogenem, ale o chronický stav), výše zmíněný adiponektin potom funguje jako protizánětlivá molekula.

Je otužování vhodné i pro vás?

Obecně lze říct, že otužování je vhodné naprosto pro každého, obzvlášť pokud pocházíte z naší kotliny a žijete v podnebném pásmu, ve kterém se střídají roční období. Není pak důvod k tomu si myslet, že na chlad nejste nijak stavěni.

I přes to ale ve společnosti panuje spousta předsudků a jistě jste už slyšeli některé z těchto memů:

„Obleč se a vem si ponožky, nastydneš a budeš nemocný!“

„Prochladnou ti vaječníky a ledviny a budeš mít problémy!“

„Trpím na záněty, od chladné vody odcházejí klouby a močový měchýř!“

Vymyslet by se toho dalo ještě mnoho a jistě mohou tyto věty za určitých podmínek platit, zvlášť když nebudete jednat v souladu se svým zdravím a situací a prostě to přeženete. Není ale dobré si takto programovat mysl a ladit se jen na to, že cokoli, co je mimo komfortní zónu je potenciálně nebezpečné. Věřte tedy, že pokud nebudete dělat hlouposti, do věcí skákat rovnýma nohama, nebo rovnou po hlavě a budete dbát na celkovou rovnováhu životního stylu, hrozí vám tak maximálně benefity.

Otužování ale berte zlehka, nebo vynechte pokud:
  • Jste zrovna nemocní, rozjela se vám viróza nebo bakteriální infekce a tělo s ní zrovna bojuje. V takovou chvíli je dobré imunitu dále neprovokovat a vše v klidu vyléčit. S otužováním můžete pomalu začít zase poté.
  • Jste těhotná, nebo se snažíte otěhotnět. Pokud už na otužování zvyklá jste, tak není problém pokračovat (ale s mírou, extrémy nebudou vhodné nikdy), není ale dobrá doba na to, s tím nějak razantně začínat. Buď si to nechte na později anebo vsaďte na otužování na vzduchu a grounding naboso.
  • Trpíte kardiovaskulárním onemocněním. Slabé srdce a vysoký krevní tlak nepotřebují více trápit, to samé platí pro problémy s cévami a nedokrvováním končetin. Otužování sice může z dlouhodobého hlediska pomoci se zlepšením určitých markerů onemocnění (zejména zánětlivostí), ale opět bude platit, že méně znamená více. Zařadit lze jiné a v danou chvíli podstatnější úpravy životního stylu, jako je přechod k protizánětlivé stravě a úprava spánkového režimu.

Jak začít s otužováním

Představa chladu je ale přese všechny výše zmíněné pozitivní efekty stále pro mnoho lidí děsivá a emoce, které představuje, jsou často silnější než vědomí jeho prospěšnosti. Není se ale třeba bát.

Za otužování lze považovat vystavování se teplotě nižší než 18 °C, rozhodně to tedy neznamená, že se musíte hned začít nakládat do ledu, nebo chodit v kraťasech v zimě po horách. Do takového bodu se propracovat můžete, ale ani nemusíte, není to podmínkou ani zárukou většího přínosu.

Protože jsme každý jiný, stejně tak platí, že každý máme jinou startovní čáru, na které stojíme a ze které se chceme posouvat. Pokud jste tedy zvyklí na teplo, hodně vytopenou domácnost, nebo jste z nějakého důvodu zimomřiví, začněte skutečně od nuly.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-11.png.
Otužování krok za krokem:
  1. Po probuzení na sebe otevřete okno dokořán, zhluboka dýchejte a vnímejte chlad, který vstupuje do místnosti
  2. Začněte chodit ven. Pokud máte zahradu, bude to o to jednodušší. Každé ráno můžete na několik minut vyjít ven (ideálně i bosí), buď jen tak v pyžamu, nebo ve spodním prádle.
  3. Dávejte si ranní studenou sprchu. A nemusí to být hned, klidně se nejprve umyjte teplou vodou a pak teprve pusťte studenou. Vydržet stačí klidně pár vteřin, když budete vytrvalí, časem se to zlepší. A pokud je příliš i to, zkoušejte si nejprve studenou vodou oplachovat ruce, obličej a zátylek.
  4. Postupně prodlužujte dobu, po kterou ve studené sprše vydržíte, nebo vyřaďte teplou sprchu, která tomu předchází. To, že jste už otužilí zjistíte snadno tak, že se ve studené vodě zvládnete umýt i vlasy.
  5. Vyhledejte vhodný přírodní zdroj a koupejte se v něm. Ideální doba, kdy s tím začít bude na podzim. Pokud jste ale milovníci hor, zkoušejte horské potoky a jezera, vydatné otužení vám poskytnou i v horkém létě.
  6. Dál už se můžete posunout jedině směrem k mrazu a ledu. Koupání v zamrzlých vodních nádržích, mrazivých potocích a nebo kádích s ledem je už takřka terapeutická záležitost a efekt na zdraví a psychiku je značný. Nedělejte to ale sami a pro jistotu u sebe vždy mějte parťáka.

Pár tipů na závěr:

Nic nefunguje jen tak samo o sobě, i v rámci otužování je tak vhodné dbát na celkový kontext životního stylu, nedělat nic na sílu a na výkon, jen proto, že to je papírově prospěšné, nebo že to je v módě. Vaše snažení a progres proto upravujte podle své vytíženosti (stresové zátěže, jak psychické, tak fyzické), podle zdravotního stavu, časových možností a nálady (pokud se vám fakt nechce, nemá cenu se nutit jen proto, že chcete dodržet plán).

Pokud jste schopni se v tomto srovnat, přidat můžete ještě pár hacků, které vám otužování zpříjemní a zjednoduší celý proces.

Dech je nejsilnějším modulátorem psychiky

V této oblasti je asi největším průkopníkem Wim Hof, který sílu dechu a chladu spojil v unikátní metodu pojmenovanou právě po něm. Díky dechové praktice, prováděné před vstupem do chladné vody nabijete tělo energií, dostatečně se okysličíte a čas strávený dýcháním můžete věnovat zakotvení správného settingu, který je pro střet s nepříjemným velmi důležitý. Samotné dýchání vás navíc dostatečně aktivuje a prohřeje.

Na dech je ale dobré myslet i během pobytu ve studené vodě, dýchat zhluboka a pomalu. Tím budete stimulovat svůj parasympatikus – nervstvo a stav organismu zodpovědný mimo jiné i za zmírňování stresu.

Otužujete se ráno? Tělo nejdříve probuďte

Někdo to zvládá a vyhovuje mu to, pokud ale s otužováním začínáte a chcete ho provozovat po probuzení, raději se nejprve pořádně napijte a lehce rozhýbejte. Organismus dostane menší šok a vy si nebudete budovat negativní zpětnou vazbu.

Po otužování se prohřejte

Ideálně zevnitř. Připravte si teplý čaj ze zázvoru, kurkumy, medu, přidat můžete klidně i chilli, kardamom a další výrazné koření, nebo byliny. Pokud navíc tak jako já berete otužování jako určitou formu tréninku a provozujete ho na lačno (i během dne, s odstupem od jídla) je pak vhodné se najíst, ideálně něčeho teplého.

Na teplý nápoj myslete hlavně ve chvíli, kdy se půjdete otužovat ven, než se totiž dostanete zpět do tepla, můžete zažít celkem krušné chvilky.

Osobně nedoporučuji se po otužování hned zabalit do teplého oblečení, nebo se sprchovat teplou vodou. Tělo tím vystavíte příliš silnému kontrastu a vzrůstá pravděpodobnost rozklepání. Raději vsaďte na chvilku lehkého pohybu, pobytu na sluníčku (pokud zrovna svítí) a nebo právě teplému čaji. Poté se osušte a pomalu oblékněte.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-12.png.
Vše je o záměru

Na závěr to nejdůležitější, ale současně i nejtěžší. Tedy pro většinu lidí. Cokoli co děláte, vystavování se chladu nevyjímaje, byste měli dělat vědomě s určitým záměrem. Pokud se otužujete jen proto, že to dělá kamarád, snažíte se ve vodě vydržet déle, abyste nevypadali jako slaboši, nebo to děláte i když se necítíte dobře, nebo se vám prostě nechce, pravděpodobně to nepovede k pozitivním výsledkům a kýženému efektu na psychiku.

Před vstupem do studené vody se proto trochu nasetujte a představujte si, co vám chlad přináší, čeho chcete dosáhnout. To samé si pak udržte v mysli a srdci i během otužování. Vše pak přijmete snadněji.

Při jakémkoli posilování horméze buďte především ohleduplní sami k sobě, poslouchejte vlastní tělo, poznávejte se, nesoutěžte.
Každý máme jinou míru odolnosti a jiné nastavení, co je pro jednoho ještě v pohodě a vede k posílení, pro jiného může být už za hranou a přinese spíše negativní efekt, kvůli kterému na danou věc snadno zanevřete. Jisté ale je, že pokud se budete nepříznivým podmínkám vystavovat vědomě a postupně, vaše odhodlání, vnitřní síla a odolnost bezesporu porostou.
Publikováno

Otázky a odpovědi #1: Spánek

První videolog je na světě a s ním i odpovědi na vaše otázky z Instagramu.
Jak moc je spánek důležitý pro vaše zdraví? No úplně nejdůležitější!
A věřte, že každý máme možnost pracovat na jeho kvalitě. Právě na to, co a jak spánek ovlivňuje, jak jít naproti jeho zlepšení a na co si dát naopak pozor, byly vaše nejčastější dotazy.

Videolog o spánku je mou první zkušeností s tímto způsobem předávání informací, věřím ale, že pro mnoho z vás bude poslech informací jednodušší, než jejich četba, tak jako tak může být příjemným zpestřením. Video jsem natáčela najednou, bez následného střihu, promiňte mi tedy případné zaškobrtnutí :). V textu pod videem najdete zpracované jednotlivé otázky, u některých bude možná i malé doplnění či dovysvětlení nad rámec toho, co říkám ve videu.

Proč spíme a proč je spánek tak důležitý?

Spánek je nezbytnou součástí našeho cirkadiánního rytmu – zhruba 24-hodinového cyklu, který se synchronizuje zejména podle světelných podmínek, podle střídání dne a noci, podle našeho bdění a spaní.

Během spánku dochází v organismu k potřebným opravným procesům, zvyšuje se míra regenerace, obecně by šlo říci, že každou noc jsme podrobeni generální kontrole, seřízení a úklidu. Současně s těmito procesy je ale spánek důležitý i pro integraci naší psychiky, osobnosti a pro ukládání informací do paměti. Tohle všechno ve spánku dokážeme, tedy za předpokladu, že bude spánek kvalitní a budou dodrženy určité podmínky, v opačném případě se o potenciál spánku výrazně ochuzujeme.

Ve spánku totiž hraje důležitou roli melatonin, hormon a antioxidant, který je známý zejména jako hormon spánku. Přímo pro to, abychom spali, ho ale nepotřebujeme. Jeho rolí je právě lví podíl na noční obnově buněk. Jeho sekrece přirozeně začíná po setmění, kdy slunce zapadne a začíná padat tma, resp. ve chvíli, kdy z viditelného spektra slunečního záření začnou mizet modrá a zelená složka.

A zde se dostáváme k jádru věci, protože pro kvalitní spánek a synchronizovaný cirkadiánní rytmus je nutné právě respektování přirozených světelných podmínek. Realita tak ale v drtivé většině případů nevypadá, protože žijeme v době, kdy se dobrovolně (sledování TV, práce na počítači, mobily, mobily, mobily) a nedobrovolně (světelné znečištění) vystavujeme umělému osvětlení v době, kdy už by měla být přirozeně tma. Náš mozek tak skrze oko dostává falešný signál a k sekreci melatoninu nedojde.

Pokud nechcete žít ryze přírodním způsobem života a v tuto chvíli se rozhodnete zanevřít na umělé osvětlení, věřte, že nemusíte zacházet až tak daleko. Modré a zelené světlo totiž stačí blokovat, ať už vhodnými brýlemi s filtrem těchto spekter, nebo ideálně a jednoduše skrze používání osvětlení, které obsahuje pouze červenou světelnou složku.

Faktorů, které náš cirkadiánní rytmus ovlivňují je ale více, mezi ty zásadní patří například příjem potravy, ke kterému by podobně jako k vystavování se osvětlení obsahující modrou a zelenou složku mělo docházet pouze během dne – ideálně za světla.

Problematika spánku a cirkadiánního rytmu má výsostné právo na podrobnější zpracování, což se zde rozhodně bude postupně odehrávat. V tuto chvíli jsou ale podstatné právě výše zmíněné informace, okolo kterých se točily i vaše dotazy.

Otázky a odpovědi

Protože nelze podchytit veškeré možné faktory a alternativy, nelze brát v potaz všechny možné okrajové podmínky ve kterých se nacházíte a způsob života, který vedete, odpovědi jsou koncipovány obecně, ve prospěch spánku. Zkrátka tak, jak je to z pohledu spánku a cirkadiánního rytmu ideální, protože ve chvíli, kdy si uvědomíte, že je třeba je brát jako prioritu pro to, abyste udělali maximum pro své fyzické i psychické zdraví, dost možná začnete ony okrajové podmínky upravovat spíše spánku a ne naopak.

Pokud jsou pro vás tedy navrhovaná opatření momentálně nereálná, zkuste se zamyslet nad tím, jak si svůj denní program v rámci možností upravit a vytvořit tak lepší podmínky pro spánek a synchronizaci CR. Obzvlášť důležité to bude ve chvíli, kdy se potýkáte s chronickými zdravotními problémy jakéhokoli charakteru a bude potřeba začít tělo a ducha opravovat od základů.

Usnutí do třiceti minut od blokace modrého světla, následné probuzení ve 2:00 s brýlemi na nose
  • usnutí brzy od blokace modrého světla je kýženým efektem zvýšené sekrece melatoninu.
  • důvod nočního buzení? Pokud se buzení opakuje a je doprovázeno například pocením, zvýšeným tepem, potřebou močení a následným problémem s usnutím, bude třeba hledat příčinu v jiných orgánových soustavách.
  • alternativně zkusit místo brýlí používat červené žárovky a zjistit, jestli je buzení způsobeno pouze otlačeným nosem.
Na čem nejlépe spát pro kvalitní spánek?
  • krokem k lepšímu bude vždy zařazení přírodních materiálů – možno opatřit japonský futon.
  • tvrdost matrace je individuální záležitost – nutno vyzkoušet a pečlivě vybrat.
  • důležitá je ale také kvalita materiálu ložního prádla a pyžama, včetně přípravků, ve kterých je perete! Tento aspekt bude mít dle mého názoru ještě větší váhu.
Jaká by měla být večeře před spaním?
  • zařazená ideálně ještě za světla, případně cca 3 hodiny před spaním.
  • lehká, v rámci denních jídel nejstřídmější, možností je i její vynechání, pro více souvislostí koukněte sem
  • složená ze zeleniny, lehce stravitelné bílkoviny (světlé maso, ryby), nenasycených tuků (kvalitní rostlinné oleje) a menšího množství kvalitních komplexních sacharidů.
Psychika a spánek? Názor na snění?
  • spánek a psychika jsou vzájemně propojeny, jedno se zhoršuje úměrně zhoršení toho druhého.
  • snění je do velké míry odrazem našeho nevědomí, toho co se děje uvnitř.
  • schopnost snít a sny si pamatovat závisí na mnoha faktorech, zejména na architektuře spánku, množství acetylcholinu, ale také propojení sama se sebou.
  • více informací najdete v tomto příspěvku.
Jak nejlépe optimalizovat spánek při nepravidelném pracovním rozvrhu?
  • záleží na míře jeho nepravidelnosti – pokud se nejedná o práci v třísměnném provozu, prakticky vždy lze najít cestu.
  • primární je stanovení doby ulehnutí a spánku a doby vstávání – tyto časy budou dávat jasný signál o střídání dne a noci, aktivitě a odpočinku.
  • eliminovat noční práci a postupně najít stabilní rytmus.
  • respektovat světelné podmínky a blokovat modré světlo po setmění, potravu přijímat pouze v obvyklý čas a ne během doby, kdy už byste normálně spali.
  • občasné narušení není následně problém.
Jaký vliv mají sacharidy na spánek? Když sním na noc např. krupicovou kaši, projeví se negativa. Proč?
  • z pohledu mnoha přístupů a tradičních škol není konzumace sacharidů na noc vhodná, zejména s ohledem na orgánové hodiny a během dne klesající glukózovou toleranci.
  • prudké zvýšení glykémie a následná inzulinová odezva zatíží metabolismus na určitý čas, po jehož uplynutí může dojít k probuzení (potřeba vybít přijatou energii, vzestup kortizolu apod.).
  • nejsou ale sacharidy jako sacharidy, vhodně zvolené komplexní sacharidy v kombinaci s dalšími makroživinami s rozumným odstupem od spánku budou vždy mnohem vhodnější, než samotné sacharidy a jednoduché cukry zkonzumované krátce před ulehnutím.
Stačí k blokaci modrého světla pouze brýle, když mám fotosenzorické body i na těle?
  • obecně ne, proto je vhodnější používat červené osvětlení, případně nevystavovat povrch těla umělému osvětlení s modrou a zelenou složkou (pokud se chcete dívat na televizi, oblečte se na to a nechoďte po setmění do solárka..). Je také možné kombinovat obojí.
  • blokace pomocí brýlí bude ale vždy lepší, než blokace žádná, její efekt byl zaznamenán v mnoha vědeckých i případových studiích. Koukněte třeba sem.
Všichni mluví o světelné hygieně, co ale hluková hygiena? Jaký má hluk na spánek vliv?
  • zvuk je stejně jako světlo vnímán i během spánku a má na něj vliv, roli hraje jak nízká hladina hluku a vibrace (vzdálená doprava apod.), tak intenzivní hluk (hlasitá hudba, opilý soused apod.).
  • dochází k narušení architektury spánku, spánek nebude tak hluboký.
  • na vině je vyšší míra stresu a aktivace organismu (je více ve střehu).
  • eliminace – bílý šum, zvuky přírody, špunty do uší, v nejzazším případě hledání lepšího a klidnějšího místa pro život.
Jaké suplementy mohou na noc vadit?
  • z pohledu cirkadiánního stravování a potřeby být na noc na lačno (nejen z pohledu trávení, ale i dalších orgánů, jako jsou například játra) a vhodným prvním korkem může být vyřazení všech suplementů, které byste zařazovali po večeři.
  • z pohledu přímého účinku a efektu na spánek jsou nevhodné veškeré energizující a excitační látky, těch je mnoho (z bylin to bude třeba lékořice), jako zásadní ale vnímám tyto tři:
    • Kofein – a to i ve chvíli, kdy vás káva subjektivně nenakopne. Jeho příjem vede ke zvýšení kortizolu, dopaminu i adrenalinu, přímo narušuje cirkadiánní rytmus.
    • Nikotin – sám o sobě energizující, zapojuje se přímo do tvorby energie v mitochondriích.
    • Alkohol – váže se na GABAA receptory, které mohou mít v některých případech spíše excitační účinek. Po alkoholu sice můžete instantně usnout, výrazně se ale ochudíte o potřebnou architekturu spánku, dochází k problémům s ukládáním paměti, ani nemluvě o jeho celkovém negativním dopadu na zdraví. Uznávám, že tento bod vyznívá ve videu trochu zmateně 🙂
Byliny, bylinné směsi a aromaterapie pro podporu spánku?
  • vhodné obecně pro zklidnění:
    • heřmánek – vhodný pro zklidnění a produkci GABA, navíc podporuje sliznice
    • meduňka – tiší nervy a podporuje trávení
    • dobromysl – má velmi podobný efekt jako meduňka
    • levandule – snižuje kortizol, uvolňuje a podporuje výslednou chuť nálevu
    • jahodník, ostružiník, maliník – do směsí, pro chuť a doplnění
  • při úzkostech a nervovém vypětí:
    • kozlík lékařský – tinktura nebo extrakt
    • chmel – vhodný spíše pro ženy kvůli jeho estrogenním účinkům
    • bazalka posvátná (tulsi)
  • ve specifických případech lze zařadit i byliny a směsi pro zacílení na srdeční činnost, nelze tak ale činit bez individuálního přístupu a konzultace.
  • bylinné směsi není nikdy vhodné užívat těsně před spaním a dlouhodobě.
  • Aromaterapie – v tomto případě je vhodná skrze masáže, koupele, sprchy
    • levandule, růže
    • jehličnany – borovice, smrk, cedr
    • benzoe, patchouli, palo santo, santal apod.
Proč se tak dobře spí pod širákem? Vliv groundingu na spánek?
  • Jedná se o přiblížení k přirozenému prostředí a podmínkám:
    • absence světelného a hlukového smogu
    • méně EMF, absence wi-fi
    • čerstvý vzduch, dostatek kyslíku
    • obvykle i nižší teplota
    • kontakt se zemí – ale hodně záleží na čem a v čem venku spíte
  • kontakt se zemí, nebo jeho napodobení skrze uzemňovací podložku má vliv na zlepšení spánku skrze:
    • snížení míry oxidativního stresu
    • snížení tělesné zánětlivosti
Co dělat, když musím na ranní směnu vstávat ve 4:00?
  • přizpůsobit tomu dobu ulehnutí a spánku a vytvořit stabilní čas pro spánek.
  • zařadit ranní rutinu pro ukotvení CR, snídani zařadit podle síly trávení – není problém jí posunout až po východu slunce.
Problém s opětovným usnutím po nočním vstávání k miminku, jak to eliminovat?
  • používat červené osvětlení, ideálně noční lampičku, jejíž světlo nebude mít tak negativní vliv (menší, než šok, který vyvolá modrá složka běžného osvětlení).
  • dbát na světelnou hygienu už večer po setmění a „snažit“ se o to, aby se miminko co nejrychleji sesynchronizovalo s vámi.
Publikováno

Terapie přírodou

Jakou službu udělá pobyt v přírodě vaší psychice? Příroda léčí – takto jednoduše by to šlo shrnout. Proč tomu ale skutečně tak je?

Ten pocit zná asi každý, byť ho třeba není možné slovy vystihnout. Když vyjedete ven z města, snadno zapomenete na své trable, koupete se ve slunečním svitu, posloucháte zpěv ptáků, šumění větru ve větvích stromů a cítíte vůni lesa. A je vám zkrátka lépe. Touto otázkou se ale nejen v posledních letech zabývá i velké množství vědců, zejména pak psychologů, protože se ukazuje, že pobyt v přírodě přináší velké benefity zejména lidem s psychickými problémy, jako jsou deprese a úzkosti.

Pobyt v přírodě jako psychická optimalizace

Léčivého a zklidňujícího efektu přírody jsou si již dlouhé roky vědomi zejména obyvatelé Japonska, Korei a dalších asijských zemí a není proto náhodou, že tyto metody shrnuli pod přístup zvaný Shinrin Yoku neboli lesní terapie, či poeticky lesní koupel. A právě na něm stojí velké množství výzkumů [R, R].

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-3.png.
Přírodní terapie a Shinrin Yoku

Pod Shinrin Yoku si lze představit mnohé, od prostých procházek v lese, přes chůzi na boso a vědomý grounding, přes objímání stromů až po vědomé dýchání, dechová cvičení a meditace, a skvělé je, že ho lze praktikovat i v našich podmínkách a přístupný je prakticky každému. A ne nadarmo se tak snažíme podněcovat lidi k vítání slunce a pozorování jeho západů, nebo dělání si pracovních pauz venku na slunci, na trávě, v parku. Tedy pokud o to mají sami zájem.

Velkým problémem depresivních a úzkostných stavů je totiž často ztráta motivace a vláda apatie, která může nabýt až takových rozměrů, že člověk nemá zájem naprosto o nic, ani o takovou „banalitu“, jako je opuštění svého bytu či domu a podniknutí procházky, nebo jen ranní vystavování se slunci. V takovou chvíli je to ale právě opětovné navázání kontaktu s vnějším prostředím, které vytvoří potřebný odrazový můstek a stane se prostředkem naturální optimalizace mozkové biochemie.

Ukazuje se, že je to právě odtržení se od našeho přirozeného prostředí a izolace v nepřirozených a stresových podmínkách, které často stojí na počátku životní nespokojenosti, nesouladu a rozvoje psychických poruch [R]. Skeptici by nyní mohli namítnout, že přeci ale není možné, aby všichni naráz opustili svá zaměstnání, život v městech a aglomeracích a odebrali se vstříc poustevnickému stylu života. A to je jistě pravda, klíčem je ale rovnováha.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-5.png.

Jak můžete začít aplikovat terapii přírodou?

Ne každý má to štěstí, že má k dispozici přírodu hned za svým domem a může v ní kdykoli zchladit hlavu. Možnosti jsou ale vždy a pro všechny:

  • Začněte ranním vystavováním se slunci – stačí posedět u otevřeného okna, vyběhnout ven a dopřát si pár minut chladu a světla. Výsledkem bude zvýšení sekrece dopaminu, který je klíčový pro získání potřebné motivace a chuti do života. A pokud to spojíte i s otužováním, opět se dostanete o krok blíže proměnlivému přirozenému prostředí.
  • Zařazujte pracovní pauzy – ne v kuchyňce na kávě, ale venku, na denním světle. Pokud máte v práci k dispozici dvůr, nebo společnou zahradu či park, považujte se za šťastlivce a využívejte této možnosti. I ta káva, vypitá na slunci, bude mít hned lepší efekt.
  • Každý den si dopřejte procházku – stačí se projít po parku, ideálně na boso, na chvíli v klidu posedět, či meditovat.
  • Dělejte výlety do přírody – ať už na chalupu, nebo prostě někam do lesa. Pokud se vám to zdá časově příliš náročné, dejte tomu alespoň šanci, protože sílu, kterou vám to vrátí zpět, budete moci hned zužitkovat v práci či osobním životě.
  • Jeďte na dovolenou do přírodního prostředí – ne každý je dobrodruh, taková dovolená ale nemusí hned znamenat táboření na divoko v lese. Stačí ale, když vyrazíte na místo, které nedisponuje všemi vymoženostmi moderní civilizace. Nebude vás to svádět k životu v zajetých kolejích a o to více si užijete přirozené venkovní prostředí.
  • Zahradničte – pokud vás to táhne, zkuste začít pěstovat rostliny, ať už doma v truhlíku, na komunitní zahradě, které vznikají v mnoha městech, nebo doma na poli. Nejenže při tom dokonale vypnete, ale také budete mít dobrý pocit, že děláte něco pro své zdraví a obživu.
  • Life hack – zajímavé je, že pozitivní přínos má i pouhé pozorování přírodních scenérií [R], proto není od věci, se v práci a doma obklopovat pokojovými rostlinami, nebo si čas od času pustit dokument o přírodě (no joke). Rozhodně vám to na klidu přidá víc než sledování zpráv, politických debat, nebo akčních filmů, o kterých si možná myslíte, že vám pomohou se vyventilovat, ve skutečnosti vás ale spíš ještě více utvrdí v negativních postojích a myšlenkách.
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-6.png.

Jaké efekty přináší pobyt v přírodě?

Kromě celkového subjektivního zklidnění a relaxace, zmírnění nebo vymizení úzkostných stavů a negativních myšlenek můžete od pobytu v přírodě očekávat i reálně měřitelné změny, často se jedná o zlepšení markerů a rizikových faktorů mnoha civilizačních onemocnění, patří mezi ně například:

  • Snížení krevního tlaku a tepové frekvence [R], které jdou běžně ruku v ruce s chronickým stresem a přetrváváním v režimu sympatické aktivace.
  • Zvýšení sekrece serotoninu [R], který je hormonem štěstí a dobré nálady a jeho nízká hladina je velmi častá u osob s depresivní poruchou osobnosti
  • Snížení hladiny kortizolu [R]
  • Zlepšení pozornosti a mentálního výkonu [R], což můžete ocenit zejména po návratu z pracovní pauzy či procházky, práce vám půjde lépe od ruky a budete se lépe soustředit
  • Zlepšení paměti [R], která trpí nejen u osob trpících úzkostmi a depresemi, ale i u běžné vystresované populace
  • Zvýšení aktivity mozkových alfa vln [R, R], které jsou spojeny se stavem relaxované bdělosti
Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-4.png.

Zajímavé je pak pozorovat to, že většině lidí tyto benefity nepřinese volný čas, nebo procházky strávené v městském prostředí, které je plné tvrdých podnětů a stresorů a takový čas často vede spíše k prohloubení negativních stavů [R].

Vše se ale nemusí točit jen kolem psychiky, pobyt v přírodě přináší benefit i pro fyzické zdraví.

Už jen tím, že snižuje krevní tlak, srdeční frekvenci a kortizol značně přispívá ke snižování rizika civilizačních onemocnění. Nezůstává ale jen u toho, pozorovat totiž lze i snižování celkové tělesné zánětlivosti a zlepšení imunitního systému (pokles záněntlivých cytokinů a zvýšená aktivace NK buněk – přirození zabijáci v první linii našeho obranného systému, které jsou klíčové pro posílení a správné fungování imunitního systému [R, R]).

Jednou ze zajímavých teorií, proč tomu tak je, je přítomnost a vdechování těkavých látek (esenciálních olejů), které se uvolňují z kůry, jehlic a listů stromů a z přítomných bylin. Pochopitelně tedy bude hrát roli i to, jakou dobu si pro procházku vyberete, opět se ale vracíme k benefitům spojení přírody a slunečního svitu, který umožňuje zvýšené uvolňování těchto látek.

Mindfulness a prohlubování pozitivních efektů

Mindfulness a prožívání přítomného okamžiku je v současnosti často skloňovaný, a často až znásilňovaný termín. Pravdou ale je, že něco do sebe má a ať už trpíte psychickými problémy, nebo jste v pohodě, ale rádi byste posílili svůj well-being, může pro vás být velmi přínosné.

A právě praktikování jeho technik – zejména dechových cvičení a meditace, ale klidně i jen klidného rozjímání za chůze, přináší hlubší propojení se svou podstatou, rozpouštění negativních myšlenkových vzorců a komplexů [R]. Klesá nepřátelskost, nové myšlenky se snáze dostávají na povrch a roste i celková spokojenost a životní energie. Tohle všechno může být velkým benefitem zejména v situaci, kdy nejste schopni být sami se sebou (to je bohužel situace běžná pro velkou část populace, která vyvolává neustálou potřebu fixace na ostatní lidi, věci a akci). Pokud se tedy chcete naučit meditovat, nalézt intuici, nebo jen utišit myšlenky, ideální bude, když začnete venku, na nějakém krásném místě.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-2.png.

Navození spojení sám se sebou vám pak pomůže v nalezení toho skutečného, vnitřního štěstí a stane se tolik potřebným odrazovým můstkem pro osobní růst, seberealizaci a naplnění.

Pokud tedy hledáte způsob, jak začít řešit psychické problémy, špatnou náladu, nedostatek energie, nebo chcete jen balancovat hektický životní styl, začněte třeba právě tady. Ne nadarmo je lesní a přírodní terapie nadějnou léčbou či spoluléčbou psychických onemocnění [R, R] a oceníte jí tím více, čím hůře se cítíte.

Publikováno

Stravování 1.0.1

Pokud potřebujete nastolit skutečně zdravé stravovací návyky, je třeba začít od základů. Pokud tedy tápete, topíte se v záplav doporučení, diet, superpotravin a protichůdných názorů, tohle bude článek právě pro vás. Nebude vás totiž přesvědčovat o žádných zázracích, ale předloží vám prostou pravdu – jedině se SKUTEČNÝM jídlem lze vystavět kvalitní jídelníček, ať už bude jeho výsledná podoba jakákoli, pokud hledáte udržitelnou cestu, tento krok přeskočit nelze.

Tak to zkrátka je.

Mějte ale na paměti, že se jedná skutečně o nultý krok – pokud jste zvyklí nakupovat velké množství průmyslově zpracovaných potravin (PZP), pravidelně se stravujete ve fast foodech a venku v běžných restauracích. V rámci základů stravování totiž vyznávám ještě další aspekt a tím je kvalita a původ, je ale jasné, že z fáze „junk food“ se do fáze „bio a farmářské výrobky“ skáče jen těžko, a tak jako tak bude prospěšné, naučit se rozeznat skutečné potraviny.

Naprosté základy – nelze je přeskočit

Není to zrovna jen nyní a nedávné minulosti, kdy se stále větší množství lidí zabývá podobou svého jídelníčku. Důvody jsou různé, nejčastěji se jedná o snahy o přeměnu postavy. Všechny tyto podoby stravování, stravovací styly a diety se ale v drtivé většině případů opírají pouze o jeden aspekt – poměr makroživin. Existuje ale mnohem důležitější hledisko, se kterým by měl začít každý, kdo si touto úrovní ještě neprošel, nebere ji na vědomí a vlastně ani neví, jaký stravovací styl pro něj bude ve výsledku vhodný a udržitelný.

Než se tedy pustíte do výběru mezi keto stravováním, paleo, low carb, a dalšími styly, pojďte se zaměřit na volbu celistvých potravin.

Skutečné potraviny

Překvapuje mě, že se neustále setkávám s lidmi, které zaskočím požadavkem, aby začali konzumovat pouze skutečné potraviny, skutečné jídlo, zkrátka suroviny, neví totiž, co si pod tím pojmem vůbec představit. Protože neporozumění rozdílu, mezi surovinou a výrobkem, je zcela zásadní překážkou ve výběru a nákupu jídla, k vyřazení průmyslově zpracovaných potravin z jídelníčku (což je zdravotně přínosné v jakémkoli ohledu a pro kohokoli a jedná se o nultý level vylepšování vašeho přístupu ke stravování a k vlastnímu zdraví).

Surovina je základní látkou, ať už živočišného, rostlinného, nebo houbového původu, která je konzumována buď samostatně jako potravina, nebo je určena k výrobě dalších potravin.

Patří sem tedy například maso, surové mléko, vejce, ovoce a zelenina, houby, ořechy, ale také třeba mouka, jelikož se jedná o jednodruhovou záležitost, která byla upravena z podoby zrna, do podoby prášku a neobsahuje žádné další přísady. Samozřejmě sem patří i pochutiny, jako například sůl či koření.

Jednoduše řečeno – pokud budete nakupovat potraviny, které znáte ze zahrady, maso a další základní živočišné výrobky, případně balené potraviny s jedinou položkou ve složení (ale i tak pozor na chytáky, třeba v podobě výrobků z extrudovaných obilovin, které jsou sice jednodruhové, ale jejich podoba zjevně neodpovídá originálu), můžete si být jisti, že nakupujete suroviny.

Základní výčet surovin, kterým se můžete řídit:

Potraviny živočišného původu:

  • Tkáň – čistá svalovina (četně masa ryb), kosti a chrupavky, kůže, tuk, orgány
  • Vejce
  • Mléko
  • Potraviny rostlinného původu:
  • Ovoce – čerstvé, případně zamražené, čerstvě vylisované šťávy
  • Zelenina – čerstvá, případně zamražená, čerstvě vylisované šťávy
  • Hlízy
  • Ořechy a semena
  • Byliny – čerstvé, sušené
  • Obiloviny, pseudoobiloviny, mouky
  • Kakao, káva, čaj
  • Houby – čerstvé lesní, medicinální (hlíva, shiitake apod.), žampiony, samozřejmě i v sušené podobě

Základní, nebo celistvá potravina, je vyrobena ze základních surovin, nebo přeměnou pouze jedné základní suroviny, tradičním a jednoduchým způsobem.

Sem patří například sýry, jogurty, chléb a další pečivo, kvašená zelenina a mnoho dalšího.

Jenže právě zde se dostáváme na tenký led – obzvlášť v dnešní době. V prodejnách potravin pak vedle sebe můžete najít potraviny, které jsou složením v pořádku a potraviny, které se tváří, že jsou v pořádku, mají stejný název, ale při bližším zkoumání složení zjistíte, že jsou „obohaceny“ o přísady, které tam být nemusí, resp. v případě tradiční výroby by se tam vyskytnout nemohly.

V takovém případě je skutečně potřeba se zajímat a číst složení, protože označení „tradiční“, „babiččin“, „gazdovský“, „farmářský“, „dřevorubecký“ a další poeticky znějící označení skutečně nestačí!

Co hlídat u základních potravin?

Není v mých silách vypsat vše, věřím ale, že po výčtu těch nejběžnějších potravin podchytíte princip a nebude už problém rozpoznat jakékoli další skutečné potraviny od těch, které si na ně jen hrají:

Chléb (případně i další pečivo) – naštěstí jsme v době renesance kvásku a řemeslného chleba, takový ale v zásadě seženete pouze v malých pekárnách, na farmářských trzích, nebo si ho můžete upéct doma. Skládat by se měl pouze z kvasu, mouky, vody, soli, případně z koření. Nic jako droždí, zvlhčovací látky, konzervanty a další dobrůtky, které máme každý doma ve špajzu a pečeme z nich (ha ha) nemají ve slušném chlebu co pohledávat.

Proč hledat ten kvasový? Kvašení, fermentace obilí, způsobí to, že výsledný chléb bude lépe stravitelný. Bakterie pomohou rozložit obilné bílkoviny (včetně lepku) a sami pak poznáte, že po jeho konzumaci vám nebude těžko, nebudete unavení a rozhodně budete působit menší, nebo žádné škody svému trávení.

Ideální volbou pak bude celožitný chléb, který je pro trávení celkově přívětivější a jeho konzumace může být vhodná i pro některé osoby s citlivostí na pšeničný lepek. O problematice lepku a obilovin jako takových se ale dozvíte v samostatném článku, jedná se o velmi obsáhlé a komplexní téma, které nelze odbýt jedním, či dvěma názory.

Sýr – sýr, který lze považovat za celistvou potravinu obsahuje pouze čtyři věci: mléko, mlékařské kultury, sůl a syřidlo. Maximálně v něm můžete tolerovat koření, ořechy, a další celistvé přísady, nikoli však barviva (nejčastěji annato), dochucovadla, ideálně ani chlorid vápenatý, vyhněte se termizovaným sýrům.

Sýry v celistvé podobě pak můžete vyhledávat kravské, ovčí, kozí, případně i jiné, pokud na takové narazíte (buvolí apod.).

Jogurt – kvalitní a opravdový jogurt aby člověk pohledal. Ten správný by totiž měl obsahovat pouze mléko (případně smetanu) a mléčné kultury. Toť vše.

Jenže drtivá většina jich obsahuje navíc sušené mléko, nebo přidaný kasein, to proto, aby byl výsledek krémovější. Obloukem se vyhněte nízkotučným jogurtům, slazeným jogurtům, těm které obsahují ovocnou složku (tu si tam můžete přidat sami), mléčným dezertům, pudinkům apod.

Co se týče zdrojů mléka, je to stejné jako v případě sýrů, volit můžete jakýkoli vám chutná, případně dělá dobře.

Máslo – s máslem je to jednoduché, pokud se nenecháte napálit pokusy vychytralých obchodníků, kteří nastrkují rádoby másla hned vedle těch skutečných (a věřte, že se není moc za co stydět). To pravé obsahuje pouze mléko a alespoň 82 % tuku.

Méně tuku obsahovat nemůže, jedinou výjimkou jsou slaná másla, samotná máselná složka ale pochopitelně 82 % tuku obsahuje, číslo se změní pouze v celkovém výčtu přísad. Rozhodně ale neobsahuje žádné rostlinné tuky, smetanu, barviva a další kulišárny.

V zájmu zachování vlastního zdraví a zdravého rozumu se vyhněte veškerým margarínům, ztuženým rostlinným a směsným tukům – vím, mediální a farmaceutická masáž je neskutečná, ale ruku na srdce – co je sakra přirozeného na rafinovaných tucích? Oleje se mají konzumovat v co možná nejčistší, panenské a tekuté podobě, takže pamatujte na to, že vhodné tuhé tuky jsou pouze ty živočišného původu (máslo, sádlo), jedinou výjimku tvoří kokosák v ledničce 😊

Masné výrobky – tady je situace poměrně komplikovaná. Uchovávání masa v podobě uzenin rozhodně patří mezi tradiční způsoby jeho úpravy, v moderním pojetí se už ale o vhodné potraviny jedná jen málokdy. Pozor byste si tak měli dát zejména na výskyt barviv, dochucovadel, ale také dusitanů – v konvenčních výrobcích v supermarketech takové ale najdete jen málokdy, proto je vhodnější volit primárně maso a masné výrobky vyhledávat pouze jako doplněk jídelníčku a pouze z kvalitních zdrojů, případně domácí, o kterých víte, co se do nich dostalo.

Základní výčet celistvých potravin, kterým se můžete řídit:

Potraviny živočišného původu:

  • Kvalitní (tradiční) masné výrobky bez konzervantů, barviv, dochucovadel – sušené, uzené, fermentované klobásy, sušené maso, šunka, slanina, paštiky, vývary, škvarky, zavařené maso (primárně ve skle) atd.
  • Máslo, přepuštěné máslo
  • Sýry – čerstvé i zrající, mascarpone, ricotta
  • Jogurt – řecký, klasický „český“ (okolo 3 % tuku)
  • Tvaroh, Cottage apod.
  • Kefír – primárně ale ten domácí z houby, případně další kysané výrobky (acidofilní mléko, podmáslí, kyška, zákys)
  • Potraviny rostlinného původu:
  • Chléb a pečivo, které splňuje základní požadavky na minimalismus použitých surovin
  • Těstoviny – které by měly být ideálně z tvrdozrnné pšenice (italské), vody a soli
  • Fermentovaná a nakládaná zelenina – bez umělých sladidel a dochucovadel, mouky, škrobů, barviv
  • Nakládaná rajčata, rajčatový protlak, rajčatové pyré – opět se stejnými požadavky jako jsou ty zmíněné výše
  • Pesta z bylinek
  • Majonéza – primárně ale ta domácí, z oleje a vajec
  • Rostlinné oleje – jednodruhové, nerafinované – primárně olivový, avokádový, lněný a mnoho dalších, řepkovému a slunečnicovému se snažte vyhýbat (tento krok ale zcela zásadně ovlivní už samotné vyřazení PZP, které je v 90 % případů obsahují).
  • Med, přírodní cukr

Celistvých potravin a základních výrobků existuje ještě celá další řada, teď už ale znáte princip a můžete se jím jednoduše řídit 😊.

Změňte svůj pohled na nakupované suroviny

Nákup surovin a celistvých potravin má ale i další výhody, pokud se totiž budete navíc řídit těmito aspekty: lokálnost a sezónnost, dostaví se i další, nezanedbatelný efekt. A tím je ekonomika.

Mnoho lidí má pocit, že suroviny a celistvé potraviny jsou příliš drahé a nemohou si je dovolit. U stejných lidí ale pak vidíte košíky plné průmyslově zpracovaných potravin, pochutin a dalších nesmyslů, které nejsou pravým jídlem. Schválně to zkuste v obchodě někdy pozorovat, současně se můžete dívat i na to, jakou energii a zdravotní stav tito lidé vyzařují.. PZP nejsou cestou k úspoře ani ke zdraví, jsem si zcela jistá, že takových potravin pak zkonzumujete mnohem větší množství – abyste se nasytili alespoň nějakými živinami, kterých je v nich poskrovnu (jestli vůbec). Tyto potraviny jsou díky průmyslovým aditivům navíc neskutečnými drogami pro mozek, což opět vede k jejich zvýšené konzumaci. Když si k tomu navíc připočtete náročnost jejich výroby a distribuce, je jasné, jaká „cena“ za jejich výrobou stojí.

Zcela respektuji a sama dobře znám, jak nákladná může zdravá strava být. Jenže pokud začnete jíst skutečně jídlo, děláte tak i první krok ke střídmosti a úctě k jídlu, lidské práci která za jeho produkcí stojí a v neposlední řadě i k většímu etickému a ekologickému cítění, které by s tím mělo jít ruku v ruce.

Nákup celistvých potravin tak může být rychlým můstkem k dalšímu kroku, kterým je volba jejich kvality a původu.

Tento článek cílí především na ty z vás, kteří jsou ztraceni a otrocky berou jen to, co jim trh dává. Nechápejte mě špatně, nijak vás nehodnotím ani neznevažuji vaše jednání, pokud chcete ale něco skutečně změnit, není možné začínat na vrcholku pyramidy a snažit se o nastavení jakéhokoli stravovacího směru. Jeho volba se dostaví až posléze a dost možná i intuitivně. Očištěním nánosů nekvalitní stravy a jejího vlivu na mozek i celkové zdraví, na vaše rozhodování a volby snadněji pocítíte, jaký druh stravy vám dělá skutečně dobře. Tím se dostanete ke zvýšení úrovně vědomí – k vědomému rozhodování a ohledu na skutečnou hodnotu jídla.

Publikováno

Magické slovo biohacking, co v sobě skrývá?

Pokud začínáte každý den vypilovanou ranní rutinou, do které zařazujete i věci, které by jiným připadaly jako mučení a sebemrskačství, suplementaci volíte přesně podle toho, co vás následující den čeká a podle toho, jak se aktuálně cítíte, přes den nenaháníte kávopauzy ani kouřpauzy, ale slunce, spánek je pro vás posvátný, a proto dbáte na spánkovou hygienu a ložnici vylazujete k dokonalosti, dost možná jste biohacker a ani o tom nevíte. No přinejmenším ten naturální. Co vše ale je (a co naopak není) biohacking?

S biohackingem se v poslední době roztrhl pytel, to slovo zní z mnoha koutů sociálních sítí, ale málokdo vlastně ví, kde ten pravý biohacking začíná a jaké rutiny si zaslouží být takto nazývány. Do pláště biohackingu jsou pak oblékány i naprosto banální záležitosti, které často ani nikterak nepřispívají ke zlepšování zdraví, ale společnost je tak vnímat začala.

Mnoho lidí se snaží žít zdravým životním stylem, hlídají si stravování, chodí na trénink, dodržují obecně známé zásady, pohybují se ale v mezích běžné, současné společnosti. To samozřejmě může, nebo nemusí vést k určitým výsledkům, nelze to ale nazývat biohackingem. Ten pravý biohacking by totiž měl vést k maximalizaci individuálních tělesných a duševních kapacit a vytvoření rovnováhy mezi výkonností, dlouhodobě udržitelným zdravím a kvalitou života. Obecně by se dal nazvat cestou k dlouhověkosti, je ale předem jasné, že taková cesta bude pro každého jiná.

Naturální biohacking jako běžná součást života

Ještě před několika desetiletími žili lidé mnohem více v souladu s přírodou a svými biorytmy, a konzumovali kvalitní, živé a zdravé potraviny. A byť nežili v takovém pohodlí a přepychu jako my, bylo to právě jejich prostředí a zdánlivý nedostatek, který je často léčil a zlepšoval jejich výkonnost.

Stejné strategie jako naši předci (a bavíme se zde o 2 – 3 generacích nazpátek ne o pravěku) můžeme využívat i dnes. Díky tomu, že ale většinou žijeme ve městech, pod umělým osvětlením, chodíme málo ven a na slunce, nejsme v kontaktu s přírodou, a konzumujeme nutričně chudé potraviny, tak je pro mnoho lidí snadnější spolknout tabletku nebo koupit nějaké biohackingové zařízení než zařazovat tzv. „naturální“ biohacking, což v podstatě není biohacking, ale naše přirozenost.

Mezi naturální biohacking tak řadíme všechno od kontaktu a prací se zemí, přes pobyt v přírodě, ať již na horách nebo v lesích, vystavování se slunci, meditace, respektování cyklů v přírodě (ať již ročních nebo denních) či spaní v tichu a tmě. 

Tohle všechno je důvodem, proč můžete vidět příznivce naturálního způsobu života, jak se v zimě nakládají do ledové vody, chodí do sauny, obědvají venku na slunci, chodí bosí na trávě, nebo provádějí dechová cvičení. Všechny tyto věci nám totiž dělají nejen dobře, přes prvotní dyskomfort přinášejí pocit blaženosti, zlepšují náladu, ale z dlouhodobého hlediska snižují negativní dopady „moderního“ životního stylu, posilují imunitu, snižují zánětlivost a celkově posilují zdraví.

Co lze řadit mezi naturální a nature-like biohacking?
  • Vystavování se extrémním teplotám
    • Ledové sprchy v rámci denních rutin, v rámci podpory snižování systémové zánětlivosti, odbourávání tukové tkáně, podpory mentálního výkonu a mnoho dalšího
    • Koupání ve studených přírodních tocích a nádržích
    • Nakládání do ledu
    • Kryoterapie
    • Cílené opalování a vystavování se slunci
    • Klasické sauny, infrasauny a parní lázně, ale klidně i potní chýše a metody, které snoubí jak fyzický, tak psychický a spirituální dopad
  • Uzemňování neboli grounding (earthing)
    • Chůze na boso
    • Chůze v uzemňovací, vodivé obuvi
    • Cílené využívání kontaktu se zemí
    • Uzemňovací podložky, prostěradla, oděvy
  • Vystavování se slunci a respektování přirozených světelných podmínek
    • Cílené opalování, nejen v létě, ale i po zbytek roku
    • Vystavování se dennímu světlu přes den
    • Sun chasing – vítání slunce, sledování západů slunce (vhodné pro synchronizaci cirkadiánního rytmu)
    • Blokování modrého světla po setmění a spaní v naprosté tmě
    • Fotobiomodulace – infrapanely, infrakomory
  • Přirozený pohyb
  • Přirozené stravování vázané na lokalitu a sezónu
  • Pobyt v přírodě – který v podstatě zahrnuje většinu zmíněného výše

Tyto věci bychom ale neměli vykonávat pouze v létě a v hezkém počasí (což je ostatně doba, ve které se začínají pravidelně ozývat skeptici sedící v parku na sluníčku s lahváčem se slovy „tohle ale děláme taky a o biohackingu jsme nikdy neslyšeli“, načež s příchodem prvních chladných dnů zalezou do svých přetopených domovů, nahodí péřové bundy a ven vylezou zase až po Velikonocích), ale průběžně po celý rok, a tělu tak dávat neustále signály pro synchronizaci s roční a denní dobou.

To všechno, o čem jsme psali doposud, je jen předsálí „pravého“ biohackingu. I přes to si ale myslím, že právě naturální biohacking je cesta dobře uchopitelná pro drtivou většinu společnosti a jedná si o velmi zdravou a střízlivou cestu. Je to totiž opětovné spojení s přirozenými podmínkami, přírodou a zdravým nepohodlím (vybočení z komfortní zóny), které nám dnes tolik chybí a potřebujeme ho k balancování příliš pohodlného a unifikovaného životního stylu.

Biohacking v moderním pojetí

Za otce biohackingu lze považovat Davea Aspreyho, zakladatele značky Bulletproof, vynálezce dnes již notoricky známé bulletproof kávy, ale také jednoho z prvních lidí, který začal upozorňovat na možnosti využití nootropik pro psychickou optimalizaci a mentální výkonnost. Dave Asprey byl člověkem, který pravděpodobně vymyslel jak pojem biohacking, tak jeho koncept, a dnes je toto slovo dokonce součástí slovníku Merriam-Webster, kde je definován jako:

„Biologické experimentování (jako je editace genů, užívání látek nebo implantátů), které je prováděno ke zlepšení kvality a kapacit živých organismů, především jedinců a skupin nacházejících se mimo klasickou medicínu a vědecký výzkum“.

Pro vznik a využívání omlazujících metod, boj se stárnutím a vyslovené hackování lidského potenciálu byla v USA vždy dobrá půda a není tak náhodou, že prvními klienty byli postarší bohatí lidé a důchodci, kteří si na tamních klinikách nechávali zlepšovat nejen svůj vzhled, ale pracovali i na skutečné podstatě zdraví a dlouhověkosti. A dlouhověkost je právě pointou moderního biohackingu, který stojí na využívání vědeckých přístupů, hi-tech gadgetů, měření tělesných hodnot, monitorování spánku a rozklíčování zdraví pomocí genetických testů, které umožňují nastavit postupy skutečně individuálně a to nejen u starých lidí.

V téhle oblasti lze využívat například různé metody fotobiomodulace, které jsou dobře dostupné i u nás a přináší blahodárný vliv na mitochondrie a celou řadu dalších tělesných systémů, můžete doplňovat pokročilé suplementy (antioxidanty, NAD a jiné) třeba i formou intravenózní aplikace, nebo můžete zabrousit až k hi-endu a využít potenciálu fullerenů (uhlík C60), které maximalizují antioxidační kapacitu mitochondrií a teoreticky tak dokážou prodloužit životnost buněk a celého organismu. Stejně tak je možné si všemožnými způsoby upravovat vlastní bydlení, aby maximálně korespondovalo s vašimi snahami, začít můžete u prosté úpravy ložnice, instalace inteligentního cirkadiánního osvětlení, až po hitech přístroje za stovky tisíc korun (jako je hyperbarická komora, ozónová terapie, floatační tank, ale například i domácí infrasauna).

Osobně si ale myslím, že tyto metody, ať jsou jakkoli skvělé, na náš mozek ale často působí jako další berličky, jako něco zázračného, co nám pomůže být lepšími a zdravějšími bez vynaložení většího (fyzického i psychického) úsilí. A ruku na srdce, kdo z nás se potřebuje primárně vydávat právě touto cestou? Když navíc vezmete v potaz, že mnoho látek a léčiv, které jsou moderními biohackery využívány, jsou současně (a především původně) metodami pro léčbu závažných onemocnění, asi není třeba do detailu popisovat, že se snadno může stát, že se nedostane na ty, kteří je skutečně potřebují. Ne pro zlepšení well-beigu a experimentování, ale pro zabezpečení alespoň základní kvality života, nebo pro jeho prosté zachování. Sama jsem se setkala už s několika lidmi, kteří toto mohou z vlastní zkušenosti potvrdit, protože se potýkají s velmi vážnými zdravotními komplikacemi, ale „díky“ nastavení systému zdravotnictví, jsou odkázáni na léky ze zahraničí. Tyto léky jsou ale často nedostatkovým zbožím, právě z důvodu jejich obecné popularizace..

Na druhou stranu je ale skvělé, že se výzkum směřuje i touto cestou, protože právě díky tomu můžeme objevovat nová zákoutí a nové cesty. Pak už je jen na nás, za jaký konec zodpovědnost za vlastní zdraví uchopíme.

Proč se o biohacking vůbec zajímat?

Ať už svou zodpovědnost za vlastní zdraví a jeho pilování nazýváte jakkoli, vězte, že význam má veliký, bude ale vyžadovat určitou míru vlastní invence, disciplíny a v neposlední řadě i vyhledávání informací. Čas, který do ní investujete se ale vrátí, dost možná budete ve výsledku efektivně zvládat více věcí – ne odsedět v práci více hodin, ale mít energii jak na práci, tak na osobní život/duchovní rozvoj/dosaďte si cokoli, co uznáte za vhodné, to vše jen díky využití svého potenciálu.

Díky podstoupení genetických, hormonálních, nebo i běžných krevních testů se můžete postupně dobrat k rozklíčování vlastního zdraví (jde to ale i bez nich, o tom dále), zjistit, kde máte nedostatky a následně určit, které z nich jsou dané, které z nich jste si vybudovali nevhodným životním stylem a jak je s nimi možné dále pracovat. Mnoho biohackerů pak využívá i moderních způsobů monitoringu tělesných funkcí (např. Oura ring) k tomu, aby měli neustálý přehled o svých tělesných pochodech a spánku. Díky tomu je pak možné testovat nové suplementy a přístupy a vyhodnocovat, jaký efekt mají na zdraví.

Běžné populaci, která není orientována na zdraví (což je bohužel krutá realita, kdy zdraví přikládáme stále menší význam, svěřujeme ho do rukou lékařů a nedbáme na prevenci), už tohle bude znít jako čiré šílenství.
Kouzlo ale tkví v tom, že jakmile jednou poznáte, jak se skutečně projeví změna životního stylu na kvalitě života, už se nebudete chtít vrátit zpět a správný biohacker je tak trochu i healthy lifestyle geek, kterého prostě baví převzít kontrolu nad svým zdravím. Je totiž potřeba si uvědomit, co to vlastně zdraví je. Je to jen můj aktuální stav, kdy nemám virózu nebo nějakou běžnou nemoc? A nebo je to dlouhodobý stav, kdy nemám vleklé chronické potíže a mám tak šanci se v dobré kondici dožít vysokého věku? Biohacking, ať už volíte jakýkoli přístup, může mít (a pravděpodobně mít bude) vliv na první i druhý aspekt vašeho zdraví.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je kopie-navrhu-clanky-blog-1.png.

Možností biohackingu je celá řada a vytvářet si můžete nekonečné množství kombinací pohybových, mentálních i dechových aktivit, suplementů, potravin a metod, které lze aplikovat. Ve výsledku se vlastně jedná o sebepozorování, sebepoznání (ale i bližší poznání potenciálu bylin, suplementů a dalších aktivit a jejich efektivnější využití a kombinování a ne jen jejich plácání jak to příjde pod ruku) a o již zmíněné převzetí kontroly nad sebou samým.

Jak se v tom neztratit?

Do našich končin se hi-tech biohackerské hračky dostávají teprve krátkou dobu a povědomí o nich příliš rozšířené není. Snadno se dá ale podlehnout jejich kouzlu, které může hned následně vystřídat rozčarování nad vysokou cenou nebo špatnou dostupností. Ani tak ale nemusíte věšet hlavu, je totiž potřeba si uvědomit, že princip velkého množství gadgetů a metod nevychází z ničeho jiného, než ze svých přírodních forem, které můžeme využívat dnes a denně naprosto přirozeně a zadarmo. Díky nim můžeme optimalizovat své zdraví a zmírňovat negativní aspekty běžného konzumního života, a stresu.

Co se týče testů, pokud nejste vysloveně fajnšmekři na data, doporučuji je ve dvou případech:

  • Máte vážné zdravotní problémy, běžné postupy nejsou efektivní a vy chcete vědět, na čem jste a zařídit se podle toho.
  • Je vám více než 40 let a je na čase dělat vše v souladu se svým genetickým nastavením.

Pokud do těchto kategorií nespadáte, bude vždy lepší pracovat na základech, jako je cirkadiánní rytmus a spánek, kvalita vody a potravin a stresová eliminace a adaptace, díky kterým prohloubíte svou přirozenou intuici a snadněji tak poznáte, co je pro vás dobré.  Na takovém základu už lze dobře stavět a bude vždy nejdůležitější – naturální biohacking pak snadno začleníte do běžného života, pokročilá suplementace a gadgety se stanou superzbraní, kterou bude stačit využívat střídmě a o to více efektivně.

Tento přístup je ryze mým vlastním vnímáním tématu, přístup jiných lidí se může určitě lišit a nemusí to být špatně. Každý vyžadujeme jinou míru zásahu do vlastního zdraví a výkonnosti, každý budeme lépe tolerovat jiné přístupy, je ale dobré si pojmy více definovat a odlišovat obecně platné zásady životního stylu, eliminovat přístupy, které třeba získaly punc zdraví, ale reálně s ním mají společného pramálo (a jsou-li vydávány za biohacking, udělají z něj buzz word ještě dříve, než se dostane do povědomí širší společnosti) a vzít v potaz i pokročilé přístupy, které sice vyžadují finance, čas i úsilí, ale posouvají nás tam, kam průměrná populace nikdy nedosáhne.